[61r]číslo strany rukopisuBohu milé a svaté lidi otíral a v hřích je uvedl, žeť i nás s pokojem nenechá, protož abychme se s pomocí boží téhož uvarovati hleděli. Druhé, máme potěšení veliké, kdybychme pak z křehkosti mdloby a nedostatečnosti[be]nedostatečnosti] nédoſtatečnoſti i také z přepuštění božího v hřích upadli, abychme sobě nezoufali a o milosrdenství božím nepochybovali, jako onen Kain a Jidáš, ale měli silnou víru a naději, že Bůh Otec všeho milosrdenství ráčí s námi, mdlým stvoře[F1v]číslo strany tisku[61v]číslo strany rukopisuním svým, milostivě, dobrotivě naložiti a hříchy naše všecky odpustiti, v zásluhách a dosti učinění Syna jeho najmilejšího, Krista Ježíše, Pána a Spasitele na věky požehnaného.

Protož pobožný a christianský čtenáři milý, z těchto ze všech odpovědí (ačkoliv v krátkých slovích) gruntovně porozuměti můžeš, že před Pánem Bohem v den poslední soudný z opilství a nestřídmého chování nelze jaké výmluvy užiti, ale kterýž jsi koliv, buď v zvyklost neb v obyčej takové ožralství sobě vzal a k těm podobných některých neb jiných vejmluv a [F2r]číslo strany tisku[62r]číslo strany rukopisuzástěr, jak před lidmi oustně, tak před Bohem v srdci skrytě užíval, od toho nemnože-li pojednou býti, ale pomalu aby upouštěl, oblevoval a přestával, jestliže svú duši miluješ, spasen býti žádáš a hněvu hrozného Pána Boha všemohoucího ujíti chceš, k čemuž nám rač všechněm dopomoci Buoh, čistoty a střízlivosti dárce, kralující od věkuov až na věky věkuov. Amen.

I. Korintum v 10. kap.:

Buď pak že jíte neb pijete aneb cožkoli jiného činíte, všecko k chvále Pánu Bohu čiňte.

Tuto řeč svatého Pavla slušně jeden každý hospodář měl by před svým stolem napsanou míti, aby ji často sobě ku paměti přivozoval a opilství se[bf]se] ſé varoval.