spasen býti a do nebe přijíti, i tvá manželka, dítky a čeládka, majíce o ně velikou péči, aby v pobožnosti a v poznání vůle boží živi byli, na slovo boží rádi chodili, velebnou svátostí podlé nařízení Christa Pána se sýtili, takž budou jiné věci šťastné a prospěšné do toho domu také od Boha přidány.

Pakli se líbí Pánu Bohu na tebe kříž ten vzložiti, že na pivo anebo víno tvé odbytu nemáš a vyšeňkovati ho podlé vůle své nemůžeš, tehdy ten kříž snášej trpělivě bez reptání a na pána Boha naříkání, neukazujíc a nesčítajíc na tohoto anebo onoho člověka, že jest tvým neštěstím vinen, kouzly a čarami toho sobě zase nenapravůj, ale předně na sebe pošetř, čím jsi Pána Boha urazil, a že tvojí hříchové tím vinní jsou, to usuď. Podlé toho potěšůj se tím, že máš milostivého Boha Otce skrze přímluvu a orodování Syna jeho nejmilejšího, Pána Krista. Ten neopustí žádného v něj doufajícího, když svou chvíli uhlídá podlé své svaté vůle, dobře on tobě tvou živnost časnou zase rozmnoží a jinou stranou rozhojní. Jen ty také u víře v něho, v modlitbách a v pobožném obcování až do smrti stále setrvaj.

Opilství.

Já znám mnohé, kteříž aby vína anebo piva z domu svého vybejvali, všech všudy neřádův proto dopustí a nestydatou čeládku k tomu chovají, a proto jím v tom Pán Bůh dlouho folkuje.

Střídmost.

Že vidíš, kterak Pán Bůh ne hned pokutuje hřích a nepravost lidskou, domníváš se, že jim to přehlídá a že by ty též takovým spůsobem statku svého odbejvati mohl. Odstup to daleko od nás, bychme pro shovivání božské brali sobě svobodu k hřešení, nečiní zajisté toho Bůh proto, aby se s námi v ožralství kochal, a aniž Bůh posmíván bude, co zde člověk bude rozsívati, to tam bude žíti, kdo bude žíti v těle svém skutky těla, mezi nímiž jest také ožralství a jiné neřádné chování, z těla žíti bude porušení, to jest království božího nedojde. Že pak tak dlouho prodlívá a zlým lidem (jichž ty dotejkáš) folkuje, má toho Pán Bůh své obzvláštní příčiny, neb se nechce kochati v zahynutí a v smrti člověka hříšného. A kdyby hned pro každej hřích pokutovati ráčil, již by musel dávno svět pustej býti. Ale jsouce shovívající nad hříchy a nepravostmi našími, propůjčuje jím i nám času, v němž