hodi[372v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupceny deváté. Mc15,34 A v hodinu devátú vzvola Ježíš hlasem velikým řka: „Heloy, heloy, lamazabatani?“, jenž sě vykládá: „Bože mój, bože mój, i co si mě opustil?“ Mc15,35 A někteří z okolostojících slyšiece, praviechu: „Aj, Heliáše volá.“ Mc15,36 A běžav jeden a naplniv húbu octem a vzloživ na trest, nápoj dáváše jemu řka: „Nechte, uzříme, přijde liť Heliáš k skládaní jeho.“ Mc15,37 Ale Ježíš vypustiv hlas veliký, pusti duši.
Mc15,38 A opona chrámová rozedřěla sě jest na dvé ot vrchu až dolóv. Mc15,39 A vida centurio, jenž proti tomu stáše, že tak volaje pusti duši, vecě: „Jistě tento člověk syn boží bieše.“
Mc15,40 A biechu i ženy zdaleka přihlédajíce, mezi nimižto bieše Maria Magdalena a Maria Jakuba menšieho a Jozefova mátě a Salomé. Mc15,41 A když bieše v Galilei, následováchu jeho a posluhováchu jemu, i jiné mnohé, kteréžto spolu s ním biechu sstúpily do Jeruzaléma. Mc15,42 A když již bieše večer, že bieše pátek, jenž jest před sobotú, Mc15,43 přijide Jozef ot Arimatie, šlechtic, dvořenín, jenž i on bieše čakaje královstvie božieho, i směle vjide ku Pilátovi i prosi za tělo Ježíšovo. Mc15,44 A Pilát sě divieše, již li by umřěl. A povolav centuriona, otáza jeho, již li by umřěl. Mc15,45 A když pozna od centuriona, dal jest tělo Jozefovi. Mc15,46 A Jozef kúpiv lněného plátna a složiv jej, uvinu v plátno i položi jej v hrob, kterýž byl vytesal z skály, a přivalil jest kámen ke dveřóm hrobovým.
XVI.
Mc15,47 Ale Maria Magdalena a Maria Jozefova přihlédášta, kde by byl položen. Mc16,1 A když jest pominula sobota, Maria Magdalena a Maria Jakubova a Salomé kúpily sú masti, aby přijdúce zmazaly Ježíše. Mc16,2 A velmi ráno jednoho dne soboty přijdú k hrobu, když již slunce vzešlo. Mc16,3 A praviechu vespolek: „Kto otvalí nám kámen ot dveří hrobových?“ Mc16,4 A vzhlédše viděly sú otvalený kámen. Bieše zajisté veliký velmě. Mc16,5 A všedše v hrob, viděly sú mládencě sedícieho na pravici, oblečeného rúchem bielým, i bály sú sě. Mc16,6 Kterýžto die jim: „Neroďte sě báti! Ježíše hledáte Nazaretského ukřižovaného, vstalť jest, nenieť zde. Aj, miesto, kdež sú ho byli položili. Mc16,7 Ale jděte a povězte učedlníkóm jeho a Petrovi, žeť předejde vás do Galilee. Tu jeho uzříte, jakož jest řekl vám.“ Mc16,8 A ony vyšedše, utekly sú ot hrobu, neb jě bieše napadlo třěsenie a strach, a nižádnému sú ničehož nepověděly, neb sě bojiechu.
Mc16,9 A vstav Ježíš[74]Ježíš] navíc oproti lat., + Iesus var. ráno první den soboty[75]soboty] na okraji připsáno t. neděli, ukázal sě jest najprvé Mariji Magdaleně, z niežto bieše vyvrhl [b]označení sloupcesedm diáblóv. Mc16,10 Ona šedši zvěstova těm, kteříž s ním biechu, lkajícím a plačícím. Mc16,11 A oni slyšěvše, že by živ byl a viděn byl ot nie, nevěřili sú.
Mc16,12 Potom pak dvěma z nich chodícím ukázal sě jest v jiné tváři, jdúcím do vsi. Mc16,13 A ti šedše, zvěstovali sú jiným, aniž těm věřili sú. Mc16,14 Najposléze, když jich stoléše jedenádste, ukázal sě jest a tresktal nevěru jich a tvrdost srdcě, neb těm, kteříž ho byli viděli, že jest vstal, nevěřili sú. Mc16,15 I řekl jest jim: „Jdúce po všem světě, kažte čtenie všelikému stvoření. Mc16,16 Ktož uvěří a křstěn bude, spasen bude. Ale ktož neuvěří, potupen bude. Mc16,17 A znamenie ti, kteříž uvěřie, tato budú mieti: Ve jméno mé diábly budú vymietati, jazyky budú mluviti novými, Mc16,18 hady budú bráti, a ač by co smrtedlného pili, nebude jim škoditi. Na nemocné rucě klásti budú a dobřě sě budú mieti.“
Mc16,19 A pán zajisté Ježíš, když jest jim byl mluvil, vzat jest do nebe i sedí na pravici božie. Mc16,20 A oni šedše, kázali sú všudy s pomocí páně a řeči potvrzujícím s činěním znamení.
