o[A4r]číslo strany rukopisudeslal, že již déle bez ní[b]ní] ni býti nemůžete. I jest ovšem pravda, že takovou knížku, před lety 79 vytlačenou, mezi knihami manžela mého jsem vyhledala, ale naději se, že vám za živobytí svého to v známost uvedl, že uznav takové spisy k těmto zlým a všech nepravostí plným letům posledního věku velmi potřebné i užitečné býti, je přepsal a pospravil, i v kterých místech potřeba toho vyhledávala, opravil, a tak spravené vytisknouti dal, připojiv k nim jiný spis aneb traktát nový, k témuž však cíli a konci jako oni staří směřující, pod titulem Pravidlo aneb navedení šlechetného a křesťanského života. Proč pak ji za živobytí svého nevydal, byly mu některé věci na překážku, o nichž na tento čas není potře[A4v]číslo strany rukopisubí mnoho mluviti; a vy, můj zvláště milý pane kmotře, o nich dobrou vědomost máte.

Já pak, majíc sobě od dobrých lidí k tomu příčinu a radu danou, aby ti traktáti déle ve tmě neleželi, ale již aspoň na světlo vyšli, jejich žádosti jsem místo dala i takové rady uposlechla. A protož tu všecku práci dobré paměti pana manžela svého nejmilejšího pod jménem a titulem vaším, můj milý pane kmotře, a již ke mně, siré vdově, i k dítkám mým z lásky křesťanské přívětivý ochránce, na světlo vydávám i vám ji dedikuji a k dověrné ochraně poroučím. Nebo nebylo by slušné a spravedlivé, aby tato kniha jiného ochránce měla, nežli toho, od koho k svému na světlo znovu vydání původ vzala a v jeho li[A5r]číslo strany rukopisubráři se nalezla. Jsemť k vám té důvěrné naděje, že toto ohlášení mé s vděčností příjmete, a jak jste na manžela mého za živobytí jeho upřímně laskavi byli, že tuto práci po smrti jeho vůbec na světlo vydanou i mně s mými sirotky v lásce křesťanské sobě vždycky poručenou míti budete.

S tim vás i váše všecky Pánu Bohu všemohoucímu v jeho svatou ochranu na svých, ačkoli nehodných, modlitbách dověrně poroučím. Ten rač vám ve všech věcech obojímu člověku potřebných žehnati i vás v dobrém spůsobu zdraví podlé své svaté a božské vůle za dlouhý čas na tomto světě chovati.

Psáno na Starém Městě pražském v pondělí po památce sv. Jana Křtitele [A5v]číslo strany rukopisua předchůdce Pána a Spasitele našeho Jezukrista, to jest dvadcátého šestého dne měsíce června léta věku posledního a buď zkázou, aneb znamenitou proměnou světu tomuto hrozícího M. DC.

Anna Adamová z Aventýnu, pozůstalá vdova po dobré paměti M. Danielovi Adamovi z Veleslavína