v hrnci. A rozpustě ten prach octem, lí koni v hrdlo.
Červ v chřbetu
Vezmi trus kuřetcí a moč u vodě aneb vař se strdí a učiň z toho flastr.
Na dýchavici
Tolikéž činí ježek jako netopýř.
Kuoň dobrý poznati
Ať jest hlava malá, suchá, čelist zpodnie široká, očí velikých, uši vostré, malé, krátké, hříva hustá, šíje vznesená, prsi široké vysedlé, bedra veliká, okrúhlá, bok dlúhý, podkasalý, kuože blízko kosti, tělo husté i žilami svázané, noha suchá s kopytem, ocasu hustého, hnátuov krátkých, klusu prostranného.
Aby kuoň tvuoj nebyl nemocen
Napiš to velmi krátce, zavěž to v uzdě: † Nin † nicis † qui sitis † ninibare † narrare. Heccizojazyčný text Hodějovský. Pakliť by byl nemocen a nevěděl by, co mu jest, upros špendlík u pravé panny a vstrč mu v uocas. Heccizojazyčný text Hodějovský.
Dýchavice
Vezmi mateří doušku i s kořenem, vypeř čistě, vezmi černobýl vršky na puol druhé piedi, to dvé zároveň, v lítém octě vinném vař až do polovice.
Krtice
Vezmi čistú vodu s proudu a daj ženě neb dievce práti ty šaty od nemoci ženské a to daj koni, tu špínu, studeně píti.
Vejtka
Svatý Petr jel na svém plesnivém koni, potkala jej milá matka boží, an kulhá. „Svatý Petře, co jest koni tvému plesnivému, že kulhá?“ „Milá Marie, matko božé, vejtku má v noze aneb v pleci.“ „Svatý Petře, lekuj mu, ať nekulhá.“ „Neumiem.“ „Lekuj mu kost k kosti, oud k oudu, maso k masu, žíla k žíle, kuože k kůži. A to ve jmě boha, žehnám vejtku ven, i ve jmě syna, i ducha svatého, i všeho jednoho hospodina, vystup ven z dnešním sluncem za horu, amen.“
Přístiha
Ocet vezmi lítej a vař jej tak dlúho, ažť polovice uvře. A vezmi modré sukno, omoče je v tom octě, obal mu nohu až do třetieho dne. A potom též učiň, dokudž mu noha nespleskne.
Vozhřivka
Upečenú topénku vosole z režného chleba, dávaj mu ji vždy před vodú.
Roupy, nehet, vody pustiti
Vezmi lajno člověčie teplé na šindel a daj koni žváti. A pak potom hned vocet lítej osole studený lej v hrdlo.
Vochvata
Když se kuoň vochvátí, najdeš v chřípí levém, an mu naběhne jako kulka, to mu řezákem probodni. A takť ta ochvata od něho pryč pojde.
Namoženina
Vezmi kořenie, slove ruoka, vař u víně až do polu uvře a nekypí. A potom daj koni píti. A tak jej zhojíš, i člověka. I každá zástřela musíť tiem traňkem ven.
