tuť se [89v]číslo strany rukopisuřeč naplní Hospodina,

k čemuž svaté čtení napomíná:

„Maličkým ke mně nebraňte,

[545] jichž jest království Boží, [90r]číslo strany rukopisuznajte!“

Nuž tehdy, vy hlúpí nebožátka,

kteříž za „maličké“ držíte nemluvňátka,

proč se bláznivě v rozumu [90v]číslo strany rukopisudvojíte,

a ktež netřeba, že se tu bojíte?

[550] Poněvadž Pán Buoh smrti hříšníka nechce,

nad toť ostříhá děťátka, [91r]číslo strany rukopisuco leží v kolébce,

neuškodíť mu zlý duch, nechť se, jak chce, snaží,

když děťátko jest skrze anjela v stráži.

Bez po[91v]číslo strany rukopisuchybyť Pán Buoh při dítkách svú milostí,

[555] byť jich pak dlúho nedonášeli k svátosti.

Buoh jest najsvětější do[92r]číslo strany rukopisubrota, v své slávě

nad každým činící věrně a právě.

Kdožkoli dary jeho přijímají vděčně,

mohúť sluhy [92v]číslo strany rukopisuBoží slúti bezpečně,

[560] zvlášť ktož dobroty jeho výborné znají

a k němu z srdce lásku upřímú mají.

Protož rodičové [93r]číslo strany rukopisuměli by se na tom zastaviti

a věrou i rozumem při tom se zpraviti,

aby sebe tudy hříchy netrápili

[565] a s dětmi k Božímu [93v]číslo strany rukopisustolu nekvapili[g]nekvapili] kwapili.

Protož rozmysl se na to každý rodič, jakž moha,

a nehněvaj skrze to Pána Boha

dvojím hříchem, [94r]číslo strany rukopisua to takto:

když dítě donášíš, zpomeň na to,

[570] že sám nechceš, a moha přijímati,

kdyby se chtěl k tomu nábožně [94v]číslo strany rukopisuohýbati,

a děťátku žádáš, aby se podávalo,

kteréž by raději mnohdykrát pospalo.

Zdaž nevíš, že svatého Pav[95r]číslo strany rukopisula epištola

[575] odvodí ty od Božího stolu,

kteříž se nesmyslně k svátosti pouštějí

a sami sebe při tom nezkúšejí?

I pročiž [95v]číslo strany rukopisuse nechytíš k tomu myslí bystrú,

aby dítě mělo v rozumu nějakú[4]předponu ně– připsal mladší písař jiskru?

[580] A v milosti Boží ať tudy okřívá,

poznajíc, že skrze to Božích [96r]číslo strany rukopisudaruov užívá,

aby věděl, komu podává, kněz,

též dítě, že tělo a krev Páně přijímá, věz!

A k tomu vždy svú chvílí na to [96v]číslo strany rukopisupomnieti,

[585] aby se často ukazovalo dítěti,

před zlú poškvrnú aby mělo výstrahu,

tudy vyhýbajíc ďáblu[5]slovo doplnil mladší písař, svému vrahu,

a tudy [97r]číslo strany rukopisuže se při něm milost Páně složí,

když často přijímá tělo a krev Boží.

[590] Dobří rodičové ať ten [97v]číslo strany rukopisuobyčej mají,

děti často podle nich ať sedají,

v dobrých obyčejích přijímajíc cvičení,

a v modlitbách Páně ať berú [98r]číslo strany rukopisunaučení,

a v tom ať užívají upřímého troštu,

[595] že jim Pán Buoh dá v dobrém dočkati zrostu.

Pakli by které bylo smrtí za[98v]číslo strany rukopisuchváceno,

v tom ať jistě ví, žeť nebude ztraceno,

Pán Buohť jemu dá tu bydleti,

odkudž[h]odkudž] A Odkudz věčně tvář jeho bude viděti.

[600] A [99r]číslo strany rukopisutak rodičové mají se míti snažně

ve všem k svým dětem vážně,

aby v přísnosti, i když by chvíli krátili,

obyčejuov [99v]číslo strany rukopisuctných vpřed pověděných[i]pověděných] powiedieni netratili.

Chtějtež to, rodičové, též u sebe míti,

[605] abyste i sami na se uměli pomnieti

a [100r]číslo strany rukopisuzachovávali se bohobojně v ctnosti,