[137r]číslo strany rukopisutak tomuto rodičové a příbuzní jeho posmieváchu se životu jeho řkúce: Tob2,16 Kde jest naděje tvá, pro kterúž almužny činieše a pohřeby? Tob2,17 Tobiáš pak káráše je řka: Neroďte tak mluviti, Tob2,18 nebo synové svatých jsme a života toho čekáme, kterýž Buoh dáti jmá těm, kteříž viery své nikda neproměňují od něho. Tob2,19 Anna pak, žena jeho, jdieše k tkadlcuovskému dielu na každý den a z diela rukú svú ztravu, kterúž stihnúti mohla bieše, přinášieše. Tob2,20 Tehda stalo se jest, že kozelce kozieho vzemši, přinesla by domuov, Tob2,21 jehožto když hlas vřeščícieho muž jejie uslyšel bieše, řekl jest: Vizte, aby snad kradený nebyl, ale vraťte jeho pánóm jeho, neboť neslušie nám ani jiesti z krádeže čieho ani dotýkati se. Tob2,22 K tomuto žena jeho hněvacíci se odpověděla jest: Zjevně marna učiněna jest naděje tvá a almužny tvé nynie zjevily jsú se. Tob2,23 A tak těmi i jinými takovými slovy hanieše jeho.

Třetie kapitula

Tob3,1 Tehda zalkal jest a počel modliti se se slzami Tob3,2 řka: Spravedlivý jsi Pane a všickni súdové tvoji spravedlivi jsú a všickny cesty tvé milosrdenstvie a pravda a súd. Tob3,3 A nynie, Pane, pamětliv buď mě[a]mě] mnye a [137v]číslo strany rukopisupomsty nebeř z hřiechuov mých ani vzpomínaj hřiechuov mých aneb rodičuov mých, Tob3,4 nebo neposlúchali jsme přikázanie tvých a dáni jsme v rozebránie a vazbu a smrt a v pověst a v hanění všem národóm, v kterýchž rozptýlel jsi nás. Tob3,5 A nynie, Pane, velicí súdové tvoji, nebo nečinili jsme podlé přikázanie tvých a nechodili jsme čistě před tebú. Tob3,6 A nynie, Pane, podlé vuole tvé učiň se mnú milosrdenstvie a přikaž v pokoji vzatu býti duchu mému, neboť prospievá mně umřieti viece nežli živu býti. Tob3,7 A tak téhož dne přihodilo se jest, že Sára, dcera Raguelova v Rages, městě Médských, i ona slyšela by hanění od jedné z dievek otce svého, Tob3,8 nebo dána bieše sedmi mužóm a ďábelstvie jménem Azmodeus zbijieše je inhed, když vešli běchu k ní. Tob3,9 Protož když pro vinu jejie káráše děvečku, odpověděla jest jí řkúci: Viece z tebe nevizme syna neb dcery na zemi, vražedlnice mužuov tvých. Tob3,10 Zdali i mě zabiti ty chceš, jakož také zabila jsi sedm mužuov? K tomuto hlasu šla jest do svrchnie ložnice domu svého a tři dni a tři noci nejedla jest ani pila jest. Tob3,11 Ale v modlitbě trvajíci se slzami prosíše Boha, aby od toho haněnie