[164r]číslo strany rukopisuvinnici. I vzali jsú ho do Prahy i učinili jeho velebnosti královské slavný pohřeb královský a položili jsú jeho na Hradě u svatého Vácslava v hrobě s otcem jeho, s ciesařem Karlem, a tu leží[m]leží] ležije.

Potom jest Žižka přitáhl s vojskem na Špitálské pole. A tu jest s Pražany smieřen. Potom jest táhl do Moravy i dobýval Přibyslavi. A již jsú táboři Žižku dobře v nenávisti měli, najviece proto, že Žižkovi kněží řádně mše slúžili v ornátě a s pleší a v komži, Božie tělo nosili v monstrancí. Protož sú Žižkovým kněžím řiekali „plátenníci“ a Žižka táborským „ševci“. Neb táborští kněží jediné v sukni bez pleše a druzí s bradami mši slúžili. I v tom jsú sobě rozdílni byli. Tehdy se jest tu u Přibyslavě Žižkovi vyvrhla hlíza, i umřel jest Žižka, i pochovali jsú jeho v Králové Hradci, a tu leží[n]leží] ležije. Tehdy jsú jeho vojskám přezděli [164v]číslo strany rukopisu„sirotci“ a tak jsú vždy slúli. A Hradečští kázali jsú sobě Žižku namalovati na korúhvi na bílém koni v rytířské zbroji s palcátem v uodění[o]uodění] uodienije, tak jako, živ jsa, jezdil. A když jsú se Hradečští pod tú korúhví bili, nikdy jsú boje neztratili.

Tehdy jsú sobě Hradečtí hauptmany zvolili, kohož se jim zdálo. Ale kněz Prokůpek najvíce jest vládl. Také s táborské moci vyzdvihlo se jest vojsko veliké, a to jest vojsko slúlo polnie. Tiem jest polním[p]polním] polnijem vojskem vládl kněz Prokop Holý. Pak ten jest býval k bitvě na špici v tlustém kabátě.

A ty dvě vojště vždy jsú polem táhly v Čechách i v Moravě i v Rakúsiech i v Uhřiech, v Durynciech, v Marcích[q]Marcích] Maczijch i v lužničské zemi. Také jest široce táhlo vojsko do Rous[5]dopsáno touž rukou za škrtnuté „Rakús“, do Prus, a leželo jest v Prusiech a v Dansku, a koně v moři brodili. Avšak jsú s velikú ctí zase přijeli. Ostatci pak mezi Brodem [165r]číslo strany rukopisuu Kouřima[r]Kouřima] Kaurzijma od Čechuov sú zhynuli.