Kronika velmi pěkná o Janovi Žižkovi, čeledínu krále Vácslava, počíná[a]počíná] počzijena se

Když se jest psalo léta od narozenie syna Božieho 1410., povstal jest tehdy mistr Jan Hus i jal se kázati a lid tuze z hřiechuov trestati. Tehdy duchovní lid velice jeho jest chválil řkúce, že duch Boží[b]Boží] božije z něho mluví. A když se pak jal kázati na kněžstvo, dotýkaje najvyššího papeže až do najmenšího kněze, i na jich pýchu i na lakomstvie, na svatokupečstvie i na kuběnářstvie, a aby kněží světsky nepanovali a zbožie nedržali. A také jest kázal, že má tělo Božie a krev Boží pod obojí zpuosobú rozdávána býti lidu obecnému. Tehdy se jest kněžstvo proti němu zbúřilo a řkúce, že jest veň již diábel vstúpil a že jest kacieř. A to se dálo v království[c]království] kralowſtwije Českém za krále Vácslava, syna ciesaře [156v]číslo strany rukopisuKarla, a za arcibiskupa kněze Zbyňka.

A když se jest psalo léta 1415., tehdy jest sbor kněžstva najvyššího obeslal mistra Jana Husi, aby k nim jel za glejtem do Konstancí. A on jel s mistrem Jeronýmem za glejtem krále Zigmundovým, krále uherského. A když jest do Konstancie přijel a někteří páni s ním čeští, tu jsú jej v Konstancí jali, a knězstva zbavivše, najvyšší knězstvo na smrt jsú ho odsoudili. A při tom odsuzování[d]odsuzování] od ſuzowanije král Zigmund seděl na soudě, a jsa glajtovníkem. I kázali jsú jeho upáliti, i mistra Jeronýma také, ale po roce po něm. A to se stalo za arcibiskupa kněze Konráda.

A když se jest takový skutek stal, tehdy jsú se Čechové i Moravané pro to velmi zbúřili a kněžie mnozí v Praze i jinde v Čechách i v Moravě po mnohých městech jali se rozdávati těla a krve Božie pod obojí zpuosobú lidu obecnému. A vzeli jsú tělo Božie v monstrancí a za obyčej chodili jsú zá[157r]číslo strany rukopisustupové