Zpráva, kterak se každý zachovati má v té nové engličské pocené nemoci

Předkem znamenati jest, že ta nemoc rozličně, totiž s studeností, s horkostí, s nechutenstvím, s pocením a s teskností a také s malým třesením na lidi přichází. A z těch nyní jmenovaných znamení má ta nemoc poznána býti.

Druhé, každý, kohož ta nemoc již tak napadne, v kterýmžkoli místě nebo kteréhožkoli času a hodiny, tehdy mají jemu bez všelikého prodlení a jakž najspíš muože, šaty, v kterýchž jest, řemeny a stuhy rozvázány býti, a hned aby se potil, má položen býti a šaty jeho, kteréž na sobě má, na něm nechati a suknem a húněmi nebo šatmi anebo také teplými prostěradly, nepříliš horkými, ani studenými, má přikryt býti, tak, aby žádný vítr, kterýž by nemocnému smrtedlně uškodil, na něho nevšel.

A jest li, že by ta nemoc koho na posteli postihla, mají jeho tu nechati, než v sovek s peřin ven z cíchy vytáhnúti a na tu cíchu jeho ovšem přikryti, jakož prvé povědíno jest, a žádných šatuov perných na nemocným nechati nemají.

Třetí, když již nemocný tak v potu prostředně teple leží, tehdy má ode dvú smělých mužuov anebo od koho jiného pilně od větru a od spání, pokudž jeho přirození najdéle snésti může, ostříhán a zachován býti. A hlava jeho má karkulkú přikryta býti. A pot na tváři jeho má teplými šátky setřín býti. A nic holého na něm nežli sama tvář má nalezena býti.

Jest li pak, že by již nemocný velmi mdlý byl, tehdy mohú jemu růžové konfekty, cukrkandy anebo jiné věci, co srdce posilňuje, dávány býti. A obě židoviny na hlavě růžovú vodú lavendolovú nebo majoránovú vodú anebo pod nosem vinným octem pomazati.

A jest li, že by nemocný píti žádal, tehdy nemáš jemu studeného nebo silného nápoje dáti, ale lehký pivo nebo konvent, to drobet rozhřeje, aby teplé bylo, a z flašky nebo z řápku jemu málo píti dáti. A na to péči míti, aby pot nemocného nijakž zatlačený nebo zmrhaný nebyl, ale vždy, jakž počal, aby pruochod svuoj měl.

Čtvrté, když již nemocný velmi mdlý bude a obávati se jest, že by z nepřirozené nebo z přílišné horkosti řeč ztratil aneb smyslem se pominúti. A poznati muožeš, že nemocnému není možné déle ležeti, nebo když člověk déle ležeti má, nežli přirození snésti může, tehdy životu nezachová a možnost přirození oznamuje, když vstáti má. Protož někteří leželi 12, 10, 9, 8, 7, 6 hodin, a do pěti hodin ještě žádný pozdvižen není.

A když nemocný má zdvižen býti,