sobě volili, kteřížto ubrmanové smířili je a v pokoj uvedli pod čtyřmi tisíci kopami grošóv, a tu na tom miestě, kdež první mír stal se, Na Přiekopě proti bráně staroměstské proti kostelu svatého Ambrože, z obú měst lidé, tu s božím tělem sebravše se spolu, purgmistři a konšelé z obú měst ruku sobě podali. A kněžie i všecka obec skrze řeč znova jsú smířeni. A ubrmané v tom smíření vyřekli, aby k boji proti Němcóm jeli. Tyto věci dály sú se v neděli před sv. Václavem léta božieho MCCCCXXIX.

Ihned po tom smíření Čechové nepřátelsky do země míšeňské, srbské a lužnické jeli. A jim zemi statečně dobývajíce, v kterýchžto zemiech z měst dobře ohrazených a tvrdých pro strach utiekali sú.

Téhož léta u vigiljie svatého Šimoniše a Judy v zemi lužnické hlavnieho města jménem Kubin šturmem jsú dobyli a mnoho lidí v něm zbili a zjímali a je z kořen vypálili.

Léta božieho MCCCCXXX. před Božím narozením sebraní pro zákon boží ostali nepřátelsky v Míšni a několiko jiných zemí okolo přísedících, kdežto zvláště Plavna šturmem jsú dobyli i hradu a tu jsú mnoho lidí zbili a zpálili, pro jichžto strach s měst a hradóv tvrdých i jiných ohrad utiekali jsú. A tak Čechové těch měst a hradóv a vsí v těch zemiech několiko tisíc jsú vypálili. Ale z některých měst, jakožto