„viem, žeť sú neporučili toho mluviti,
ještos řekl naposledy řeči své,
že by rád, co na nás vidíš, aby bylo tvé!“
Závist
Týž se Závist velmi rozsmál
a takto jim jest otpověd dal:
„Ktož v peci býval, umí tam jiného hledati!
Bodaj svého nepožil, kto nechce cizého žádati!
Ač ty o to mnoho nemluvíš,
byť všecko dali, vzal by, to dobře vieš.
Neházej na kůly, všakť jest pod střechú,
a protož nehrdaj řečí mú, však sem ještě neslýchal,
by kto bohatstviem rozmetával.
Také oč mluviti nemáš,
poněvadž Štěstí za syna máš.
A protož nám za zlé nemějte,
neb žádný neví, koho obuv hněte,
nežli toho, ktož v něm chodí.
A protož my víme, co nám škodí.
A bychme tak bohatství syti byli,
mnozí bychom proti Štěstí nemluvili,
a poněvadž jinak nemuož býti,
musíme se jedni druhými živiti.
A já sem proto k vám vyslán,
neb sem mezi těmi najznamenitější pán,
kteří o to vždycky péči mají,
což kde vidí, všeho žádají.
Jižť my také o to se pokusíme,
neb na tom i hrdla složíme.
A já div že neumru žalostí,
vida, že vy máte všeho dosti,
a já i s našimi že nemáme míti –
ba, jest tisíckrát lépe umříti!“
Múdrost
Múdrost se tomu opět zasmál,
řka: „Vidíš, žeť sem pravdu pověďal,
neb vidím, co tobě škodí
a v tvém srdci hněv plodí.
Co já mluvím, jsúť řeči kumštovné,
ale poněvadž se nezdá podobné
od našeho pána rovné přijíti,
když chceš, muožeš preč odjíti!
A shledáte, že nás neustrašíte,
ale rovné přijíti musíte!“
[…]text doplněný editorem[48]chybějící folia 33 bis r, 33 bis v v restaurovaném rkp doplněna novým papírem
Závist
Tehdy Závist poče mluviti:
„Chci vám ot počátku praviti:
když sem najprv před králem stál
[…]text doplněný editorem již sem byl poselství zdal,
tak sem zhlédal na vše strany,
ano všudy lid právě vybraný,
ono krásný, ono ještě čistčí,
ono bohatý, ono bohatší,
a udaj se kdežkoli pohleděti,
ano mi se všeho chtělo míti.
Jedno což’s v světě pomyslil sobě,
ano všeho dosti před očima tobě,
že sám nevieš, čehoť se chce prvé míti.
Tak mi se to všecko chtělo ujíti,
div, že sem kdy mohl živ býti!
Ale nejsú takoví jako u nás,
ješto chce každý mluviti z vás,
a zvlášť u vojště Neřádově
nepoddá se žádný žádnému v slově.
A tak pak všichni křikají,
jakž se komu zdá, tak vóli mají,
ale tam ti najbohatější páni
