[105v]číslo strany rukopisu a nevděčný dárek. Neb jest tak toho, kterýž bral, jako kterýž dar dával, povaha k tomu a náchylnost dobře přiležela. Jistě i hrst vody s vochotností onomu králi {Artaxersovi}marginální přípisek soudobou rukou od chudého člověka podané za dar také prošla, že jest s možností tak chaterného člověka dobře se srovnávala.

Já pak, pochtěv k tobě, přieteli mému, něco také za dar poslati, ani vedlé bohatstvie mého, kteréhož nemám, ani vedlé slušnosti, kteráž by k tobě přislušela, ne vedlé zasluženie tvého, ale podlé mé povahy, tudiež i možnosti toto tobě, cožkoli jest, jakéž koli jest, s vochotností aspoň a rád posielám.

Ačkoliv když sem prohlédal ne k mému toliko učenie, ale i k [106r]číslo strany rukopisu tvé, kterúž ty máš, chuti, nemohlť sem nic přihodnějšieho nynie nad toto poslati. Neb poněvadž učenie mé nynie v řečtině jest, tvé pak usilovánie již od dávních časuov jest při zvelebení a množení českého jazyka, vidělo mi se dosti zaslušné, abych tuto řeč Izokrata, vonoho u Řekuov v vymluvnosti velmi znamenitého a utěšeného, z jazyku řečského nynie v česko přeloženú, tobě, jazyku českého milovníku a mstiteli, oddal. To sem pak učinil ne tiem úmyslem, jako by ty těchto izokratských potřeboval napomenutí, ale aby porozoměti mohl, jak rozdielní a jak mnohem užitečnější sú řečníci řečští nad latinské, zvláště k naprave[106v]číslo strany rukopisuní mravuo, což mládencuom jest najpotřebnějšie. Neb že sú mnohem výmluvnější, nepotřebie mně o tom mluviti, poněvadž i Latinici sami v tom jim postupují. Aby také znal, v jakých mudrcích Zigmund tvuoj již čítati muože, s jakým netoliko při výmluvnosti, ale i při ctnostech prospěchem. Učinil sem toto také, a z přednie téměř přičiny, abych se týmž během při učení mém cvičil, jako někdy i Krasus, i Cicero, i Plinius potom činil. A Kvintilian tak radí přes to, abych zkusil, zdali český jazyk tak hojný jest, aby bez žebroty buďto němec[107r]číslo strany rukopisukého šverkánie, buďto latinského proměšovánie sám od sebe touž věc vymluviti mohl, kterouž by i Řekove vypsali. Seznamenal sem pak, že netoliko latinské pomoci nepotřebuje (o němčině mlčím, s kterouž nic nemám činiti), ale poněkud ji vyvyšiti muože, tak někde jest náchylnější k lahodnosti řecké a k lepotě nežli latinský, že při mnohých v mluvení ozdobách, při lepém slov skládaní, kdež jazyk latinský řeckého aneb prostě nemuože, aneb s těžkostí a velmi nesnadně následuje, tu jazyk český, co by byl mu v rodu dosti blízký, touž lahodou a jednostajní téměř krátkostí všecko vyslo[107v]číslo strany rukopisuviti