takovými lidmi jednotu svatú držeti a nechtiece žádní rotníci a sektáři býti. I ułožili, aby některé osoby z sebe do cizích a dalekých krajin vysłali, aby oni to svýma očima přespatřili a shlédli, nechtiec na samých zpravách dosti mieti, kteréž jim dávány były i od osob z těch krajin do Čech přicházejících, jakož o tom sami píší v spisích svých etc.cizojazyčný text I podvolili se v to z nich čtyří muží: bratr Lukáš dobré a svaté paměti, rodič a bakałář pražský jeden, druhý Mareš Kokovec, čłověk hodný řádu rytieřského, třetí již řečený Martin Kabátník a čtvrtý nějaký Kašpar z marek, jimžto bratřie nákład dali s pomocí mnohých dobrých i urozených lidí, zvłáště s Jeho Miłostí pána svrchu často jmenovaného, kterýž jim i fedrovní listy od Jeho Miłosti královské krále Vładisłava słavné paměti zjednał, neb bez toho nesnadně by mohli zvłášť těch časuov tam projíti. A ti potom społu jeli až do Konstantýnopolim, odkudž se potom s dobrovolným svolením rozjeli. Bratr Lukáš pustił se do řecských zemí, aby je projiežděł, Mareš Kokovec jeł skrze země taterské do Mozkvy, Kašpara, davše mu nětco złatých, nechali ho tu, aby na ně očekávał. Martin pak Kabátník, dostav nějakého žida, k Ejiptu a k Jeruzalému se obrátił, jakož tuto o tom vypisuje. Co pak tam zjednali, to těm, kteříž je posłali a na to nákład učinili, vrátivše se vypravovali, čehož u nás v Litomyšli ještě až podnes svědkové živí a hodnověrní zuostávají, kteříž, když se to dáło, přítomní tomu bývali a ty věci přesłýchali.

Odkudž se znáti dává, jaká jest péče bratrská o to była, aby jednotu svatou drželi s těmi, kteříž by příkładem Krista Pána i cierkve apoštolské a podlé písem svatých se řiedili i zpravovali, když sou se v takové práce i nebezpečenstvie vydávali, nákładu i zdravie svého na to vynałožiti nelitujíce. Jakož pak to nejednú učinili, neb potom ještě podruhé bratra Lukáše s druhým bratrem Tuomou písařem vysłali do Říma, aby prošeł krajiny