[90r]číslo strany rukopisusě syn člověčí a bóh v něm oslavil sě jest. A jest li buoh oslaven v něm, také buoh oslaví jeho v sobě samém a inhed oslaví jeho. Synáčkové, namále s vámi jsem, hledati mne budete. A jakž sem řekl Židóm: Kam já jdu, vy nemóžete jíti, a vám nynie pravi. Přikázanie nové dávaji vám, abyšte sě spolu milovali, jakžto sem já vás miloval, abyšte i vy spolu sě milovali. Potom poznají, ež jste moji učenníci, budete li mezi sebú milost jmieti.“ K němuž svatý Petr vecě: „Hospodine, kam jdeš, točíš kam chceš jíti?“ Otpověděl Ježíš: „Kam já jdu, nemóžeš mne nynie následovati, ale potom po mně pójdeš.“ K němuž svatý Petr vecě: „Proč tebe nynie nemohu následovati? Já duši svú položi pro tě.“ Otpověděl Ježíš: „Ty dieš, by chtěl svú duši za mě položiti? Zajisté, zajisté pravi tobě, nezapěje kokot, až mne zapříš třikrát.“[252]J 13,15–38
A v tu dobu Ježíš k svým učenníkóm vecě: „Nezamucij sě srdce vaše, věříte li u buoh, i u mě věřte, v domu mého otcě mnoho jest přiebytkóv. Což bych vám byl toho méně řekl, ež jdu připravovat vám miesta.“ Jakžto by řekl: By bylo co v nebesiech malého neb nedostatečného, byl bych vám pověděl, jdu připravovat vám miesta, ale nenie toho potřěba, neb u bozě jest všecka dobrota. „A otejdu li a připravi vám miesto, opět přijdu i vezmu vás k sobě samému, a kdež sem já, abyšte i vy byli, a kamž já jdu, viete, i cěstu viete.“ K němuž svatý Tóma apostol vecě: „Hospodine, neviemy, kam jdeš, a kak móžem cěstu věděti?“ K němuž Ježíš vecě: „Já jsem cěsta, pravedlnost i život, a nikte nepříde k otci než skrzě mě.
