[31v]číslo strany rukopisumóžeš, ež nic nečině, slavné skutky činil, jelikož sě jest svým starostám, pokorný život veda, od cizích lidí potupené řěči o sobě trpěl. Nebo kterýžkoli člověk svú křehkú mysl přěmoha, s pokorným srdcem přebývá, viece na tom hrdinstvo ukáže, než by města, hrady i všeho světa moci pobil. Podlé toho rozuma mluví múdrý Šalomún a řka: „Lepí jest člověk pokorný než muž silný.[109]Pr 16,19 A ktož nad svú myslí panuje, silný jest dobyvač měst tvrdých.“[110]Pr 16,32 Pakli by kto řekl, proč jest tak náš Spasitel znamenitú pokoru nesl, to jest učinil ne proto, by jemu toho třěba bylo, ale aby ny naučil. Proněžto hrozné jest o tom mysliti, ež sě smie kdy nešlechetné srdce člověčie u pýšě vznésti, vida i znamenaje svého Spasitele na tomto světě tak pokorně bydlivše až do třidcátého léta, do toho času ižádných divóv nečinil. O tom jest řekl sám Ježíš ve Čtení svatého Jana evanjelisty a tak řka: „Když příde utěšitel, jehožto já vám pošli od otcě, ducha pravedlnosti, jenž od otcě pocházie, ten svědečstvie dá o mně a vy budete svědčiti, neb jste se mnú ot počátka, točíš ot počátka mého kázanie.“[111]J 15,26–27 Neb jest ve třidcátém létě kázati počal. O tom sě také v knihách o Skutciech apostolských píše, ež když svatý Matěj miesto Judáše apostolem volen, tehda svatý Petr apostol vstúpiv prostřěd jiných apostolóv, řekl: „Ctní mužie, bratřie milá, musímy z těchto ctných mužóv miesto, točíš Judáše, jednoho apostola voliti,[112]A 1,16–17 točíš jakžto jest byl ten počet apostolský od toho počátka, jakž jest mezi ny všel hospodin Ježíš, počínaje věk třidcát let.“ A také kak by svatý Jan, krstitel boží, byl přědběhú Ježíšóv, by