jest přisluhoval. Ps100,7 Nebudeť přebývati v prostřed domu mého, ktož činí pýchu, kterýž mluví nepravé věci, nebyl jest vzácen před obličejem očí mých. Ps100,8 V svítaní hubieval sem všecky hřiešníky země, ať bych vyplenil z města páně všecky, kteříž páší nepravost.
Žalm stý první napomíná, abychom odejmúce hřiechy a biedu svú, žádali od pána boha milosrdenstvie. Protož prorok mluvě v zpuosobě kajícího, i dí takto
Ps101,1 Ps101,2 Hospodine, uslyš modlitbu mú a volánie mé k tobě přijdiž. Ps101,3 Neodvracujž tváři své ode mne, v kterýž koli den rmútím se, nakloň ke mně ucha svého. V kterýž koli den vzývati budu tě, v brzkosti uslyš mě. Ps101,4 Nebť sú zhynuli jakžto dým dnové moji a kosti mé jako přívar zsechly sú. Ps101,5 Zbit sem jakžto seno a usvadlo srdce mé, žeť sem zapomenul jiesti chleba svého. Ps101,6 Od hlasu úpěnie mého přilnuly sú kosti mé k kuoži mé. Ps101,7 Podoben učiněn sem pelikánovi na púšti, učiněn sem jakžto sýc na domu. Ps101,8 Bedliv sem byl a učiněn sem jakžto vrabec osamělý na střeše. Ps101,9 Přes celý den haněli sú mě nepřátelé moji, a kteříž sú mě pochvalovali,
