Vetter, Daniel: [Islandia aneb krátké vypsání ostrovu Islandu…]

Praha: Michálek, Daniel, 1673. Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. 29 G 4 neúpl., A1r–D8v. Editor Černá, Alena M. (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.). Ediční poznámka

Edice vznikla s podporou dlouhodobého koncepčního rozvoje Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., RVO: 68378092.

Při vzniku edice byla použita data a nástroje, které poskytuje Vokabulář webový (<https://vokabular.ujc.cas.cz>) v rámci výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ (<https://lindat.cz>) podporované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (projekt č. LM2018101).

ho[C1v]číslo strany rukopisuřícího ohněm a sírou. Což jestliže tak jest, nemůže se to dokonále utvrditi, aniž také velmi mnoho na tom záleží v tom býti utvrzenu, tam-li neb kde jinde to místo zatracenců a bezbožných jest, mnohém lépejí jest o to každému pečovati, jak by mohl ujíti toho místa hrozného, bezbožným připraveného, nežli na to se dotazovati, kde by bylo. Jest i jiných mnoho hor velikých, při nichž se také některé zvláštní a divné věci dějí. Byla z těch jedna 16 míl od Schalholtu, při níž léta 1613. času zimního toto se stalo: že na ní hromobití a hrozné bouchání za tři dni ustavičně trvalo, nejinák než jako by se z kusů nějakých hrozně velikých a mnohých střílelo. Potom se všecka zapálila, od vrchu jako fakule hořela, a s hrozným zvukem a hřmotem do jezera, kteréž pod ní bylo, širokého a třidcíti sáhů hluboke[C2r]číslo strany rukopisuho spadla a stekla, vodu všecku v něm vypálila a vysušila, hlubokost pak tu okujínami svými aneb kamením vypáleným vyplnila.

O vodách v Islandu

Na mnoha místech nacházejí se v Islandu vody horké a vroucí, z nichž dým veliký jako z nějaké vápenice vychází, ty z země silně se prejští a vyskytují, a někdy i v hrubý potok se obrácejí. Není pochybné, žeť by i užitečné byly lidem bídným, ale Islandeři málo jich užívají, aniž mezi ními tak mnoho bídných lidí rozličné nemoci majících jako u nás se nachází; vždy je však k užitku svému obrácejí. Nebo maso v nich sobě vaří, někteří prostě na rožen vstrčíc aneb na provaz uvážíc, v vodě viseti ho nechají, až se namísto uvaří, což se sic v krátké a malé chvíli [C2v]číslo strany rukopisustáti může, velikou horkosti té vody, z vody je vytáhnouc, všecky kosti z něho vyberou a tu ležeti nechají, maso pak do domů svých nesou a pod krovy zavěšují a za dlouhý čas pomalu, třebas i za celý rok, z něho sobě podlé potřeby ukrajují a jedí (maso toto všecko nechutné byvá, žádné chuti naprosto ani omástky v něm není, předce však oni je rádí a s chutí jedí, ačkoli v něm i plno děr, ne od červů sic, ale od dlouhého chování bývá). Jiní do kotlíku vodu čerstvou lejí, a maso do ní dajíc, do té vroucí vody je vstavují a zavěšují, kteréž rovněž tak uvře, jako by při ohni vařeno bylo, a chut jeho lepší jest nežli toho, kteréž prostě do vody té horké dáno bývá. Tak podobně ti, kdož slad mají, pivo sobě v ni vařívají. Užívají takových vod horkých i k praní šatův, kteréž věcí jsou jim

X
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 7 měsíci a 2 dny; verze dat: 1.1.26
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).