[B7r]číslo strany rukopisua nástrojův svých, nalezl pět míl býti vysokost její. Mnozí pokoušeli se o to, aby na ni vyjíti mohli a spůsob její spatřiti, ale nedovedli toho, a některým velmi nešťastně se zvedlo při tom předsevzetí jejich. Jako i léta 1607. tři muži z Engelandu, chtějíce mimo jiné doskočnější[o]doskočnější] doſkočnegſſý býti a nětco zvěděti, na tu horu se vypravili, a jakž se rozuměti může, i dosti daleko vyšli, ale nenavrátili se odtud, tak, že se podnes věděti nemůže, kam se poděli, toliko pes jejich, kteréhož s sebou měli, navrátil se, však bez srsti, všechen jako opařený. Souditi[p]Souditi] Sanditi se však může, že je nebo vítr vzal a někam zanes, aneb zachvácení jsouce od povětří nějakého prudkého a zžírajícího, tak padli a zemřeli.

Druhá hora jest, jenž Hekla aneb Heckelsberg slove[16]slove: ſlowé, asi tři míle od Schalholtu ležící, tež podobně velmi hrubá, široká, vysoká a na [B7v]číslo strany rukopisupohledění náramně hrozná, tak, že od samého na ni patření člověk se hroziti a báti musí. Má na sobě mnoho malých skal opálených a velmi černých, mezi nimiž jeskýně rozličné se spatřují. Při hoře této mnoho jest věcí divných, mezi kterýmiž i tyto jsou: oheň aneb plamen stále vždycky z ni vystupující, kterýž však někdy více a někdy méně se zjevuje a vyskytuje, ustavičně však v ni zůstáva, pročež i dým z ni vystupující nad ni vždycky jako oblak nějaký se vznáší a v té věci některé jiné hory hořící, jako v Siciliji horu Etnu, převýšuje. Často pak, zvlášť zimního času, když u nich noc jest, plamenem vystupujícím celou zemi osvěcuje. Kamení z sebe náramně vysoko a daleko vyhazuje, tak, že na dvě míle i více vůkol žádný bydleti nemůže a nesmí, nad to zvuk, kvílení a křik právě ja[B8r]číslo strany rukopisukoby lidský, se slýcháva. Plamen z ni vycházející papíru, plátna[17]plátna: Plátná a k těm podobných věcí suchých nespaluje, než cokoliv živého aneb mokrého zastíhne, pojednou to v okamžení zžírá. Odkudž pochází to, že čím mokřejší rok jest, tím větší plamen se vyskytuje, jako v zimě, když mnoho sněhu napadne. Obludy rozličné těm, kteříž blíže Hekle jsou, se ukazují, až i lidé někteří, kteří třeba nedávno před tím zemřeli, a když tázani bývají, co tu činí a proč se nemají zase domu s nimi navrátiti, tehdy žalostně a vzdýcháním odpovídají a říkají, že do Hekle citováni jsouc, tam zase odjíti a navrátiti se musejí. Nejobecnějí pak hora tato silně hořívá a zvuk z sebe hrozný vydává, když se nětco nového na světě státi má a proměna nějaká obzvláštní nastává, tak, že to Islandeři za jisté znamení mívají, že