A nade všecky věci rada stálá, neb pravda najviec má ctěna býti, kterážto sama spojuje lidi s Bohem.“ Jinde die Šalomún o lži: „Lepší jest zloděj než člověk ustavičný ve lži.“ A jiný mudřec: „Přivol pravdě, buďto od tebe neb od jiného vydané.“ Isidorus: „Najhorší obyčej jest pohrdati pravdú.“ Také máš pravdu mluviti tak, aby řeč tvá měla vážnost práva přísežného, jako řeč prostá bez přísahy aby celost měla. Neb die Seneka: „Řeč, kteráž jest bez vážnosti práva přísežného, nemóž ku přijetí celosti mieti.“ A opět Seneka: „Nepřestupuj meze pravdy, ani spravedlnosti, pobiehaj práva, a jakož nemáš otmlúvati, též ani co činiti proti pravdě.“ A takovú pravdu mluviti, ať by bylo hodno věřiti. Neb pravda, kteréž nenie hodno věřiti, miesto lži přijata bývá. A tak nenie lhář ten, ktož selže, a má za to, že jest pravdu pověděl. Neb mluvě sám se klamá, ale ne jiného. Protož ten lhář jest, ktož, věda pravdu, i mluví lež. Ač někdy nevěda usty pověděl by pravdu. Druhé: Při tom slóvci CO pomysli, co chceš mluviti. Potřebná a užitečná li řeč, či marná, neb marné řeči nikdy neslušie mluviti, jakož radí Seneka řka: „Řeč tvá nebuď prázdná, ale nebo těš někoho, nebo uč něčemu, neb někomu přikazuj a nebo raď a nebo někoho napomínaj.“ Třetie: Viz, ostrú li, čili sladkú řeč mieníš mluviti, neb příkrá k sváru, ale sladká k míru chýlí se. Jakož die Šalomún: „Pištba a hudba sladký zvuk vydávají, a nadto viece jazyk sladký.“ A jinde: „Řeč sladká rozmnožuje přátely a nepřátely krotí.“ Dále pomysli, když mluviti chceš, měkká li, či tvrdá řeč bude. Neb die Šalomún: „Měkká řeč lomí hněv, ale tvrdá zbuzuje hněv.“ Také vystřiehaj se, aby nemluvil oplzlých a nečistých řečí. Neb die apoštol: „Porušují dobré mravy rozmlúvanie nečistá.“ Seneka: „Zdrž se od řečí nečistých a šeredných, neb obvykánie řečí takových nestydlivost plodí.“ Šalomún: „Člověk obvyklý v řečech oplzlých nepřivede se k dobrému po vše dni života svého.“ Opět pamatuj se, aby nemluvil řečí nesnadných a skrytých, ale obecné a světlé. Neb jest v práviech psáno: „Lépe jest němu býti než mluviti tak, aby jiní nerozuměli.“ Ani chytrých věcí mluviti máš. Jakož píše Šalomún: „Ktož chytře mluví, týmž obyčejem oklamán bude.“ A nadto nebude milosti božie hoden. Ještě ani mluv křivdy, ani čiň jinému. Neb psáno jest: „Mnohým křivdu činí, ktož jednomu učinil jest.“ A