[p6v]číslo strany rukopisutéž nápodobně o světských pamětech rozuměj: Kdy který monarcha, král aneb kníže se narodil, kdy a kde umřel, jak se v svém zpravování řídil, co dobrého a zlého poddaným spůsobil, jaké války s nepřátely vedl, svítězil aneb poražen, kdy které město obleženo, obráněno, dobyto, jaké proměny v rejimentu a zprávě měst, obcí a království, kde jaká a oč jednání a sněmové, kdy které bouřky, povětří, kométy a zatmění slunce a co zlého po sobě potáhly, to vše krátce a srozumitedlně v knížce této poznamenané se nachází. A by žádného úžitku jiného knížka tato nenesla, tedy ten dosti jest veliký a platný, že pamět naší tvrdí a obnovuje, abychom, čtouce, co se kterého dne stalo, to z historí sobě připomenuli a s uvážením k svému dobrému obrátiti hleděli. Ačkoli pak nemalí nedostatkové v kalendáři tomto, jako ponajprv vydaném, najíti se mohou, však bude-li potom kdo zběhlejší chtíti tu práci na se vzíti, a což nyní začato jest, to pro obecný prospěch dokonati, rozšířiti i opraviti, má k tomu cestu propravenou a učiní mnohým velikou líbost, sám také bez pochyby pochvalu zejská. Zatím, dokavadž se to nestane, užívajme toho, což před rukama jest a což nám k pohodlí a dobrému se podává, to s náležitou vděčností a upřímou ochotností přijímajme, nezahanbujíce těch, kteříž nám všelijak prospěti usilují.

Pán Buoh rač dáti, abychom v svatosti a ctnosti den ode dne prospívali, a následujíce šlepějí statečných a věrných Bohu i vlasti předkův svých, čehož nám oni s krvavou prací a s vynaložením životův svých dochovali, toho nezhoršovali, ale v lepším spůsobu potomkům naším dodali. Měj se dobře.