A tak tedy kdyžkoli předkládá se některá osoba z svatých historií, jejíž by život cele vypsán nebyl, ale toliko skutek osoby byl by přiveden, a to neb k naučení, neb k následování, neb pro napomenutí, bude to příkladné mluvení o osobě, totiž paradigma tractatio personarumcizojazyčný text. Tím způsobem svatý Pavel bratřím římským a galatským předkládá Abrahama. Tolikéž nejináče v epištole K Židům, 11. kapitole veliký počet proroků a králů jest vyčten, skutkem Abrahamovým učení víry a vlastnost její se předkládá, následování ho se schvaluje, povolání i cvičení se utvrzuje a pravé pobožnosti užitkové i skutkové se předkládají.
Pokání Manasesovo učí tomu, že padlí mají zase přijímáni býti, užitečně se připomíná. Vypravuje o božím milosrdenství nad tak hrozným tyranem, církve svaté je modlářem mrzutým, což se nestalo než z pouhé milostivosti boží, přijímající hříšné na milost. Ale toto musí se vstříc vyjíti těm, kteříž častokrát příkladův svatých předešlých zle užívají. Nebo mnoho jest těch, kteříž úmysl mají i skutek přidávají k následování kazů při svatých lidech nahodilých nežli ctností jich, a tiť se čistě zastírají pády prvních pobožných lidí jako nejčistčím kotrgalem.
Někteří také z skutků některých svatých a nám nepřikázaných k následování chtí obzvláštní regule vyvésti a jako zákon všechněm potřebný zchváliti.
Těm aby měla tato odpověd dávána býti, hodni toho nejsou. Však chtěli li by uposlechnouti rady této, aby toho zanechali, nejlépe by udělali. Musejíť zajisté znáti rozdíl mezi rozkazy vztahujícími se ke všechněm pobožným v lidu osobám a mezi těmi, kteříž neb k jedinému lidu, k jedinému člověku se vztahují. Jako židům bylo rozkázáno obloupiti egyptské, Abraham rozkazem božím syna na huře Moria obětovati strojil. Ti rozkazové k jistým osobám se vztahující nemají každému zvláště k následování býti předkládáni. Ale obecné naučení toto může vzato odtud býti, abychom poslušni Boha ve všem byli, což by nám koli
