člově[396r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcečieho, sedícieho na pravici moci boží a jdúcieho v oblaciech nebeských.“ Mt26,65 Tehdy knieže kněžské rozedře rúcho své řka: „Rúhal se jest, což ještě žádámy svědkóv? Aj, nynie slyšíte rúhanie, Mt26,66 co se vám zdá?“ A oni otpověděvše, vecechu: „Vinen jest smrti.“ Mt26,67 Tehdy plváchu na jeho obličej a zášijky jej tepiechu, a jiní políčky dáváchu v obličej jeho Mt26,68 řkúce: „Prorokuj nám, Kriste, kto jest, jenž tě udeřil?“

Mt26,69 A Petr sedieše napřed v domu, i přistúpi k němu jedna dievka řkúci: „A ty s Ježíšem galilejským bieše.“ Mt26,70 Tehdy on zapřel přede všemi řka: „Neviem, co pravíš.“ Mt26,71 A když vycházieše ze dveří, uzře jej jiná dievka, i vece jim, ješto tu biechu: „A tento bieše s Ježíšem Nazaretským.“ Mt26,72 A opět zapře s přísahú, že sem neznal člověka. Mt26,73 A po malé chvíli přistúpichu k němu[259]k němu] navíc oproti lat. ti, ješto tu[260]tu] navíc oproti lat., + ibi var. stáchu, i vecechu Petrovi: „Věru i ty si z nich, však tvá řeč tě známa činí.“ Mt26,74 Tehdy poče se kléti a přisáhati, že by neznal člověka, a inhed kokot zazpieva. Mt26,75 I vzpomenul jest Petr na slovo Ježíšovo, ješto byl řekl: „Dřéve nežli kokot zazpievá, třikrát mne zapříš.“ A vyšed ven, plakal jest horce.

XXVII.

Mt27,1 A když by ráno, vjidechu v radu všecka kniežata kněžská a starší lida proti Ježíšovi, aby jej na smrt dali. Mt27,2 A svázána jej přivedechu i dachu jej[261]jej] navíc oproti lat., + eum var. Ponskému Pilátu vladaři.

Mt27,3 Tehda vida Jidáš, jenž jej zradil, že by byl otsúzen, pokáním jsa veden, navráti XXX střiebrných kniežatóm kněžským a starším lida Mt27,4 řka: „Shřěšil sem, zrazuje krev spravedlivú.“ A oni vecechu: „Co nám do toho? Ty věz!“ Mt27,5 A vrh střiebrnými v chrámě, otšel jest. A otšed osidlem se oběsi. Mt27,6 A kniežata kněžská vzemše střiebrné, vecechu: „Neslušie jich vložiti v pokladnici, neb penieze krve sú.“ Mt27,7 A všedše v radu, kúpichu za ně pole hrnčieřovo na pohřeb pútníkóv. Mt27,8 Protož nazváno jest to pole Alchedemach, toť jest Pole krve, až do dnešnieho dne. Mt27,9 Tehdy naplnilo se jest, co pověděno jest skrze Jeremiáše proroka řkúcieho: Vzeli sú XXX peněz kúpeného, jehož kúpili sú ot synóv izrahelských, Mt27,10 a dali sú je za pole hrnčieřovo, [b]označení sloupcejakož mi jest ustavil pán.

Mt27,11 A Ježíš stáše před vladařem. I otáza jeho vladař řka: „Ty si král židovský?“ Vece jemu Ježíš: „Ty dieš.“ Mt27,12 A když naň žalováchu kniežata kněžská a starší, nic jest neotpověděl. Mt27,13 Tehdy vece jemu Pilát: „Neslyšíš, kterak mnohá proti tobě pravie svědečstvie?“ Mt27,14 A neotpovědě jemu k žádnému slovu, tak že se podivi vladař náčitě. Mt27,15 A na den slavný obyčej mějieše vladař pustiti lidu jednoho z vězenie[262]z vězenie] vinctum lat. znamenitého[263]znamenitého] navíc oproti lat., kteréhož by chtěli. Mt27,16 I mějiechu tehdy jednoho[264]jednoho] navíc oproti lat., + unum var. vězně znamenitého, jenž slovieše Barnabáš. Mt27,17 Tehdy těm, kteřížto se biechu sebrali, vece Pilát: „Koho chcete, ať vám pustím: Barnabáše li, čili Ježíše, jenž slove Kristus?“ Mt27,18 Neb viděl, že pro závist biechu jej dali jemu[265]jemu] navíc oproti lat.. Mt27,19 A když sedieše na súdu, posla k němu žena jeho řkúc: „Nic tobě a tomu spravedlivému, neb sem mnoho trpěla dnes skrze viděnie pro něho.“ Mt27,20 A kniežata kněžská poradili sú lidu a starší, aby prosili za Barnabáše, a Ježíše zahubili. Mt27,21 Tehdy viděv Ježíše[266]viděv Ježíše] navíc oproti lat., otpověděv vladař vece jim: „Koho chcete, ať by vám ze dvú byl puštěn?“ A oni vecechu: „Barnabáše!“ Mt27,22 Vece jim Pilát: „Což pak učiním o Ježíšovi, jenž slove Kristus?“ Mt27,23 Vecechu všickni: „Ukřižován buď!“ Vece jim vladař: „Což jest zlého učinil?“ A oni viece voláchu řkúce: „Ukřižován buď!“ Mt27,24 A vida Pilát, že by nic neprospěl, ale větčí rozbroj by byl v zemi[267]v zemi] navíc oproti lat., + in populo var., vzem vodu umy ruce přede vším[268]vším] navíc oproti lat., + omni var. lidem řka: „Nevinen sem já krví spravedlivého tohoto, vy vězte.“ Mt27,25 A otpověděv vešken lid, vecechu: „Krev jeho na nás i na naše děti!“ Mt27,26 Tehdy pusti Barnabáše jim, ale Ježíše ubičovaného dal jim, aby byl ukřižován.

Mt27,27 Tehdy rytieři vladařovi přijemše Ježíše do radného domu, shromaždili sú k němu všecku sběř. Mt27,28 A svlekše jej, sukní zlatohlavovú z purpuru oděchu ho, Mt27,29 a spletše korunu z trnie, vsadichu na jeho hlavu. A trest dachu[269]dachu] navíc oproti lat. v jeho pravici, a klekajíce před ním, posmieváchu se jemu řkúce: „Zdráv, králi židovský!“ Mt27,30 A plijíce naň, a vzachu trest a tepiechu hlavu jeho. Mt27,31 A když se jemu posmievachu, svlečechu s něho