pl[48v]číslo strany rukopisuzeňský Vojtěch Sedláček mně od slavného zemského řízení list svobody přivezel, že žádné knihy skladopisný mně ke čtení zabrániti se nemají, po představení mě na Poděbradech přijeli sme k panu Franci Světlík tam do Sadský. A on podal nám jeden starý, v roku 1594 tisknutý a pod podlachou v prachu zahrabaný, misál v kterémžto[gd]kterémžto] kterežto bylo psáno rukou někdejšího faráře takto: „Tento misál kladu tuto do prachu, aby duchové sedláků z naší Kostelní Lhoty, aby dávali sobě mše čísti, neboť navedli pana Tobiáše, zvikra hejtmana poděbradského, aby mně ukradel louku Kanůvku, s které sem já osm kop míšeňských ročně platil, a poněvadž ten hejtman mě tím velice ohubil, vydávám na něho i na jeho celý rod tuto kletbu“. Ta kletba jest tam celá vypsána, mně se nevidí za dobré ji zde opakovati. Rok jest upsán 1598.
Jak dlouho dvůr ten stál, vykazují kronikáři rok 1422 a praví, že od Žišky byl zbořen. Kanouníci pak do Prahy k sv. Apolináři přenešeni.
Ku straně polední nachází se ještě veliký kus hradní zdě neb šancův, a znáti jest, kterak byly od nástrojův tak nazvaných lamatčův neb maurerbrechercizojazyčný text tlučené. Nástroj ten byla vysoká hranice, uprostřed které na řetězích[ge]řetězích] nařeteřychbyla upravena dubová, na jedné [49r]číslo strany rukopisustraně ocelem neb železem okovaná, kláda, která dyž se rozhoupala, protloukly se tak prvně zdě.
V kostele nachází se chrobový kámen, na kterémž četel sem tento latinský nápis: „Léta Páně 1363. odešel urozený pan Voják z Klučova a zde odpočívá v naději“.
V urbáři poděbradském od roku 1552 jest upsáno takto: „Ves Sadská, a v ní obyvatelé mají tato práva, že každý z nich pivo šenkovati může a žádný jim toho zabraňovati nesmí, však ale mají pivo jejich bráti z pivovaru našeho poděbradského, a kdyžby brali odjinud, mají se u pana hejtmana ohlásiti, a s každého cizého sudu piva jeden bílý kroš zaplatiti“. Věděti se má, že kroš bílý byla münce Václava II. od roku 1260, nápis na něm byl tento: „Weceslaus Secundus Rex Bohemie“, a na druhé straně „Grosus Brecensis“, ktery nyní platí 24 krejcary konvenční münce, a tak Sadčané na 3 kreucary stříbra a 24 krejcary ze sudu cizého piva vrchnosti poděbradské platiti povinni jsou.
Když mně v roku 1818 ukázané byly tamné městké Privilegiencizojazyčný text, nalezel sem také mezi nimi starou a již velmi papírem podlepenou ceduli od pana hejtmana poděbradského od roku 1492, který se jmenoval