poslyš, co dále mudrci povídají.
Olej i cibuli draho kupovati,
budem pro ovotce netřebas běhati,
nebo s ovotcem sehnou se stromové,
řepy porostou, také hlávky mákové,
protož ty řepu do sytosti jídej,
polehčůj žaludka víc než zelí syrové.
Děti také roku toho znedůžnějí,
když se tak trefí, však z toho vycházejí.
Osmé, bude-li Narození božího v sobotu.
Naposledy, bude-li Vánoc v sobotu,
mračnou, studenou míti budem zimu tu.
Nestálá, pošmourná, sněžná, větrná bude,
potom zlé podletí s větry hrozné přijde.
Léto dobré, pokojné, podzimek suchý,
v němž hynou blechy, štěnice, mouchy.
Potom drahý a přetěžký čas nastane,
neb obilí i ovotce bude neourodné.
Rybám pastva dobrá bude toho času,
kupci na lodích dojdou přežalostivého kvasu.
Na moři i na jiných vodách věz jistotně,
plaviti se budou velmi nebezpečně.
Ohně mnohých domích povstanou pálení,
bojův a válek ten rok bude slyšení.
Lidé nedůživí, starým mor nastane,
stromové uvadnou, včel málo zůstane,
protož na mnohá medu hned se netroštůj,
ale při syrovátce, sejru, mléku stůj.
Na tomť také nezáleží příliš mnoho,
že ten rok nečekati jest vosku toho,
protož Bůh rač nám milostiv býti,
odpuště hříchy k sobě radost přijíti.
Kterak počasí celého roku po dvanácti dnech vánočních poznati se může.
Slyš dále starých mudrcův umění,
jak počasí znáti máš změnění.
V dolejších znameních pravím tobě,
mnoho zakládali staří sobě,
z nichžto chtěli gruntovně srozuměti,
jak počasí toho má býti.
Protož dvanácti dnův v tom šetřili,
po Vánocech pilnost na ně měli.
Jaké počasí který den bylo,
takové potomně býti mělo.
V měsíci, k tomu dni náležitém,
cožť teď pořád světle oznamuje.
Dni vánočnímu leden oddaný,
druhému dni únor jest přičtený,
třetímu březen, čtvrtému duben,
pátému máj, jenž činí jasný den.
Červen přičítají k dni šestému,
přidávají červenec sedmému.
Osmý den srpen sobě míti chce,
devátý od září jíti nechce,
desátý říjen vždy osobuje,
listopad jedenáctý spravuje.
Dvanáctý poslední jest prasinec,
ten počasí roku činí konec.
O času na den narození Pána Krista.
Staří pilnost snážnou při tom měli,
když v půlnoci vánoční šetřili,
v tichém povětří silný vítr míti,
o tom čeládce své rozprávěti,
že to rok ourodný oznamuje,
zajisté drželi, že to tak děje.
Bude-li větrno v dni vánoční,
stromové v ovotci budou nesní.
Vychází-li slunce ráno veselé,
