Tim spůsobem a oumyslem také knížka tato od jednoho každého slušně má býti ctěná a přijatá, a vzláště poněvádž obecná praktika neb předpovídání jest netoliko na jeden rok, ale kteráž sama se vždy předce rok od roku až do skonání světa vztahuje a trvá. Neníť pak předně podlé běhu a vlévání hvězd nebeských, jichžto vyznamenání ku poznání a spytování řídkým lidem půjčuje se položené, ale podlé toho, což jeden každý viděti, slyšeti i cítiti může, jménovitě podlé povětří neb počasí, kteréž od Vánoce až do konce roku, sic z každého měsíce buďto skrze jasnost, mlhu, vítr, deště neb sněhu pršení povstává, tak velmi divně složené a spořádané, že pilný čtenář z toho dobře poznati a srozuměti může, že tato pranostika bez všeliké pochybnosti od starých a vznešených mudrcův, dobře skušených mužův, skrze dlouhou jistotnou experienci a skutečné hledání s náramnou pilností jest učiněná a sepsaná.
Cožkoli pak v tomto praktikování i v jiných, buďto strašlivého neb potěšitedlného, předpoví i oznamuje se, ku Pánu Bohu všemohoucímu té celé náděje býti máme, to všeckno nám ku prospěchu a zdraví těla i duše milostivě obrátiti ráčí. Amen.
Suma knížky této.
Starožitní mistří, umělí hvězdáří,
též moudří, skušení, zvyklí muží,
nebeský běh pilně sobě rozvážili,
skušením dlouhým to vyzvěděli,
vlásnost obecní, spůsob praktikování,
budoucích věcí vyhledávání,
spůsob každého roku jaký má býti,
protož knížku tu máš vždycky míti.
Však čti, šetř pilně, právě to rozuměj,
tak všeho roku spůsob poznávej.
Dvanáct dní a nocí máš dobře šetřiti,
chceš-li celým rokem tak jist býti.
Protož praktikou touto žádný nezhrdej,
nebo z jistého gruntu jest, to znej,
kterážto jistotně všeckno předpovídá,
to skušením mnohým se vyzvídá.
Kterak spůsob a počasí celého roku na Vánoce má poznán býti.
Nejprve na Boží narození v noci.
Bude-li v večer vánoční v noci jasno,
bez větrův, deště, nebuď tě tejno,
že ten rok bude vína a ovotce dosti,
což přijímati sluší s vděčnosti.
Bude-li mokrý, s častým deštěm, větrný,
na obilí, na víno bude neplodný.
Pověje-li vítr od slunce východu,
mříti bude dobytek bez plodu.
Pověje-li vítr od slunce západu,
králové, páni nemocní budou,
po té nemoci musejí všickni mříti,
smrt nechce žádnému odpustiti.
Jestli vítr strany světa půlnoční,
radůj se, rok bude plenný a ourodný.
Jde-li vítr času toho od poledne,
nemoci divné přijdou, neřesti bídné.
