močě pro mdlobu nátury od sebe otehnati nemóž a od toho bude mieti bolest v pravé straně a přijme na sě velikú horkost jako zimnicě. Má li člověk neduh a urinu bielú a k vodě podobnú, toť znamenává nemoc dlúhú od studenosti. Jestli pak na obrácení že voda kalná nenie nebo padne na dno v sklenici, to sě znamenává, že ten člověk druhé v tu nemoc vpadne, neb jest ta nemoc při něm zuostala, ješto s tiem kalem vody od něho měla odjíti, tehdy toho člověka jest strach pro tu dlúhú nemoc a pro tu mdlobu.

V čas jde voda buďto črvená nebo bielá, buďto bledá nebo žlutá od člověka a ostane tenká v sklenici. Někdy bude tlustá a bude tenká. Jde li voda tencě od člověka a nebude kalná a jestli nemoc veliká a najviec v jedné nemoci, to znamenává nemoc dlúhú aneb sě nemoc brání proti nátuřě a mistr nemóž věděti, kdy by ta nemoc konec vzala. Bude li voda kalná a že sě ten kal u vodě doluov spustí, tehdy to věz, že ta nátura sě s tú nemocí vadí anebo k jistému zdraví, nebo k jisté smrti, nebo k prostřědku, jakž to Konstantinus, ten mistr, z Izákových kněh, krále Šalomúnóv syn, mluvil jest k jistému zdraví, bude li ten kal běl v vodě a znenáhla sě bude úžiti jako koflík a vezpod sě bude šířiti na dně. A když sklenicí málo hne, že sě ten kal znenáhla rozejde, znamenává sě jisté zlé a najviec v jednéj nemoci, ač by kal i svrchek črn byl něco nebo ač by kal a svrchek črven byl. Jestli kal a okolek zelen, tehdy sě jest něco báti za nemocného, ač jest v jedné nemoci, že sě ta nemoc od horkosti v hlavu vstúpala a že člověk svój smysl ztratí. Máš znamenati, čím sě voda dřieve promění a bude vezpod kalná a svrchu čistá, tiem člověk dřiev bude zdráv. Jestli voda črná a tlustá a smrdí, toť znamenává smrt, a najviece v jedné nemoci, ač od měchýřě nepřijde. Pakli přijde od měchýřě, tehdy jej bolí napřěd v životě, tehdy ten člověk nemá mnoho horkosti, někdy znamenává sě neduh nátury, tehdy voda, když postojí, má svrchu kalná býti a vezpod tlustá. A někdy sě znamenává, že sě nátura