[48v]číslo strany rukopisutu se jemu svatý Petr zjeviv, do Franské země jemu jíti kázal. Těch časóv kralováše král Dagobertus, jehožto když pro některé hřiechy svatý Amandus tresktal, rozhněvav se král, z své země jeho vyhnati kázal.
Dagobertus nižádného syna nemějieše, mnoho se za to Bohu modliv, syn se jemu toho léta urodil. Tehda král když poče mysliti, komu by svého syna kázal pokřtiti, v tu hodinu na mysl padlo jemu, aby jeho kázal svatému Amandovi křtíti. Jehožto dlúho hledavše, před krále přivedli. Před jehožto nohami král ihned padl a jeho poprosil, aby jemu syna pokřtil. Tehda Amandus svatý vzem dietě v ruce, podlé ustavenie svaté cierkve když ta slova řekl – Já tě křtím ve jméno Otce i Syna i svatého Ducha – děťátko, kterakžkoli nedávno urozené, ihned řeklo amen. Potom král Dagobertus kázal ho biskupem v tom městě[el]městě] m’eſtie Trajektie učiniti. V kterémžto biskupství jsa, snažně Bohu slúžil. A když jednú v jednu hodinu ruce umyvše, kázal tu vodu biskup jednomu schovati, kterúžto vodú jeden slepý, jakž brzo oči promyl, tak ihned prozřel. Potom mnoho jiných svatých divuov svatý Amandus učiniv, ctně skonal a Bohu se dostal. To se dálo po božiem narození šest set a dvadceti let.
Měsiece února dne čtrnáctého v Římě hod svatého Valentina kněze, o němžto se takto píše
Svataj[em]Svataj] Watay Valentin byl sluha boží[en]boží] božie, kněz, jehožto jeden čas ciesař Klaudius před se pozval, jal se jemu dobrotivú řečí mluviti, aby mysl k pohanským modlám přiložil. Jemužto svatý Valentin vece: By ty, ciesaři, boží milost znal, ty by této řeči nemluvil, ale modlil by se pravému Bohu nebeskému, v něhožto uvěříš li, duše tvá bude spasena. Obecně[eo]Obecně] Obeczne dobré bude rozmnoženo i přispořeno a posílí tebe Buoh, že nade všemi nepřátely svými svítězíš. To ciesař uslyšav, obrátiv se k svým lidem, vece: Slyšíte li vy, moji Římené, kterak člověk tento múdře a právě mluví. Tu řeč od ciesaře starosta římský uslyšav, k ciesařovi vece: Ciesaři, vizi, že jsi i ty s pravé viery sstúpil. I kterým obyčejem toho ostati budem moci, což jsme od své mladosti věřiece drželi. Tiem slovem starosta srdce ciesařovo proměnil. Proněžto ihned kázal svatého Valentina v stráži jednomu mocnému starostě dáti. V jehožto duom jda, svatý Valentin tuto modlitbu učinil: Všemohúcí Hospodine, Jezu Kriste, jenž jsi všeho světa světlost pravá, rač duom tento osvietiti, aby tvé svaté jméno požehnali. V tu dobu starosta