[192r]číslo strany rukopisuz žaláře vyvedli, poče svatá Eufemia volati a řkúc: Proč proti ciesařskému ustavení mě nesvázanú vedete? Tehda se jie po líci nabivše, opět ji do žaláře vedli. Odtud ji nazajtřie vyvedše, v kole dlúho ji mučivše, upáliti ji chtěli. V tu dobu vzem ji anjel, na jednom vysokém pahrobku ji postavil.
Tehda jeden, jemužto jméno Apelianus, k súdci vece: Však vieš, že moc křesťanská nemuož jedno železem přemožena býti. Protož radím, kaž jí hlavu stieti. A tak řebřík přistavivše, k ní jeden, chtě ji jieti, polezl a ihned jej zlámala dna. A když k ní druhý jménem Soscenes polezl, skrze ni na vieru obrácen, vzem svuoj nahý meč, k súdci šel, volaje a řka: Radějí bych sám sobě život odjal, než bych se této svaté dievky dotekl, kteréžto anjelé bránie i střehú.
Potom jie odtud doluov dobyvše, rozličně ji trýznivše, kázal ji starosta ciesařuov za vlasy oběsiti a potom beze všeho pokrmu v žaláři zamknúti, aby těch dní ji vyvedúce, mezi čtyřmi velikými kameny ji položiece, zetřeli. Tu jsú ji anjelé krmili a to kamenie její modlitbú v měkký popel se obrátilo. Tehdy ji kázal starosta do jámy uvrci, tu, ješto tři hrozné zvěři biechu, aby ji snědly. A ta zvěř jí nic neučinila, ale jako pitomá se jí radovala. To súdce uzřev, velmi se zahanbil. Proněžto jeden velmi nemilostivý kat bok její ostrým mečem prohnal. A na tom miestě svatá Eufemia skonala a Bohu se dostala a jejie svaté tělo v tom městě, ješto Kalcedonia slove, s velikú ctí pochováno. A ten jistý kat, když v svém rúše ven vyjide z domu, potkal jej lev, roztrhav i snědl.
Tehdy v Římě svatých mučedlníkóv Lucie, šlechetné ženy, a Genuniána, kteréžto Dioklecián pod těžké muky poddav a mučiv je dlúho, přivedl je po slavném umučení k vítězství mučedlničskému.
Měsiece září dne sedmnáctého hod blahoslaveného Lamberta, o němžto se takto vypisuje
Svatý[abf]Svatý] waty Lambertus byl rodu velikého. A když v umění a v svatých skutciech znamenitě prospieváše, všickni jej lidé milovali a naposledy jeho v tom městě, ješto slove Trajektum, biskupem učinili. Těch časuov bieše král Ciltericus. Ten jeho nade všeckny biskupy ve cti měl. Potom pak po některých časiech pro zlých lidí zlost s biskupstvie ssazen a jiný miesto něho biskupem učiněn jménem Forbundus. Tehda svatý Lambertus na bydlo do jednoho
