jiní poslové žádali. A když ti jistí poslové něco se meškali na cestě a skrze to se rozhněva Dětřich z Berúna a kázal toho jistého Boetia a jiné vězně v tom hněvě stínati.
Papež umřel hladem
Potom pak přijel papež a jiní poslové k Dětřichovi z Berúna do Říma a praviece mu, kterak césař je uslyšal v jich prosbách a kterak jim velikú čest učinil. I by to protivno Dětřichovi z Berúna, že papeži taká se jest čest byla stala. I vze papeže toho a jiné posly i vsadi je do vězenie a necha jich u vězení hladem zemřieti.
Umřel Dětřich z Berúna
Toho Pán Bóh nenechal bez pomsty, neb devadesátý den potom umřel Dětřich z Berúna náhlú smrtí. A píše svatý Řehoř o tom, že jeden pústenník viděl, že papež Johannes a Symachus, jako je byl dřéve Jetřich z Berúna zmořil, že ti vedú toho jistého Dětřicha a velmi smutně a žalostivě a bosa do pekla a ruce mu za se svázaně a uvrhli jej tam u pekelný oheň. A tak vzal ten Dětřich konec. Tyto dřevnie řeči psané o Dětřichovi z Berúna praví Eusebius z Cesaré v svých kronikách, kterak Dětřich z Berúna a jeho mistr Hilbrant mnoho saní a rozličných drakóv zbili a kak se bil s Ekem, s tiem obrem, a s rohovým Žibřidem v róžené zahradě a s jinými rozličnými třpaslky jako s Laurinem v hoře a s jinými obry a lidmi. O tom žádný mistr nepíše a mají to za lež. Ten dřéveřečený Dětřich byl jedno a třidceti let králem v Římě a v Italí a bydlil často a rád u Berúně. A skrze to řékali mu Berúnský Dětřich, kak je kolivěk byl z Uher rodem a tam se urodil od toho pokolenie uherského