svrchu barvy červené, světlé, v prostředku červené, pošmurné, na dně pak počernalé.

O přimíšení vodnatosti k krvi a o tom rozeznání

Svrchu nad krví hustou vodnatost se nalézá zplývající, té někdy bývá velmi mnoho, někdy málo, opět nic. Mnoho vodnatosti znamená mnoho vlhkostí zbytečných z obžerství nebo z opilství. Málo pak vodnatosti aneb nic vyprahlost údů a suchost v těle ukazuje. Způsob pak přitom prostřední jest užitečný a znamení zdraví. Toto pak o tom měj za gruntovní znamení: Vlhkost ta, o níž jest zmínka, byla-li by do sklenice opatrně vlita, v které se voda staví, a to krve bez přimíšení podstatu svou a barvu k vodě živlu v sklennici toho, kdo by ji pustil, podobná byla-li by, jest znamení dobrého zdraví. Pakli by ta vlhkost měla podstatu a barvu jinou mimo vodu přirozenou, tehdy vlhkostí zlých v těle způsob vynáší a ukazuje nezdraví.

O vuoni krve a jí rozsouzení

Vuoně krve jestli smrdutá, ta vlhkostí mnoho porušených a škodlivých v těle znáti dává. Pakli jest povlovná a číti nebo voněti netěžká, jest příhodná. Takto máš vohledati: Dotkni ji prstem aneb vomoč v ní šátek a k chřípím přičiň.

O chuti krve a rozeznání jí

Krev chuti sladké znamenává zažití požitečné. Krev chuti hořké znáti dává, že pěnohorkost jiné vlhkosti přemáhá. Chutí příkré a nakyslé hojnost kalokrevnosti ukazuje. Chuti nechutné zbytečnost vodnovlhkosti činí.

O pěnách svrchu na krvi vyznamenání

Krev měla-li by na sobě pěny jaké koli barvy, ješto by to nepřišlo z případnosti, aby, zdaleka v nádobě tekúc, pěny činila aneb že by ji zklátil, než sama od sebe tak byla-li by bez případnosti, tehdy nebo zevření znáti dává vlhkosti, aneb zbytečnost povětrnosti. A protož bez pěny není tak škodlivá, jaká koli bude.

Krev v podstatě a v svém zpuosobě vedlé proměny své tyto nedostatky v těle znamená

Krev jest-li velmi