Tu od správce církevního
potvrzení času toho
byli dle jeho ouřadu,
nenadáli jsou se pádu.
Šli zase domů s radosti,
jsouc provázení od hosti,
kteříž byli při jich sňátku
toho všeho pro památku.
Jakž se pak domu přibrali,
tu hned za stoly sedali,
jedenkaždý dle hodnosti
užil svého místa dosti.
Kdežto před ně přednášíní
jsou pokr[mové]text doplněný editorem [ro]text doplněný editoremzliční,
nebylo nač pomysliti,
čehož by neměl najíti.
Jak od jídla, tak i pití,
kdo, co chtěl, kázal si líti,
jsouc veselí s bázni Boží,
nenadáli jsou se hoři.
Když tak v veliké radosti
ztrávili drahný čas dosti,
již k čtvrté hodině bylo,
po poledni se blížílo.
Tu jsa všickni nasýceni
dálo se z stolů sklízení,
pak ženícha šeňkovali,
kdo, jak moh, pomoc dávali.
A potom s velkou vděčnosti
všickni přísedící hosti,
Pánu [Boh]text doplněný editoremu děkovali
z toho, co jsou […]text doplněný editorem[11]nečitelné přijali.
Od jídla, také nápoje
chvály božské prospěvuje,
jak náleží při takových
sňátcích, svatebních veselích.
Potom pak kratochvíl měli,
jeden s druhým rozpravěli,
jsa všickni spolu veselí,
o žalosti nevěděli.
Aj, toť na pohlaví ženské
upadla, věřtež mi jistě,
podlaha s horní světnice,
kdež muži byli sedíce.
Ó, jaký křík, naříkání
stalo se tu hnedky maní,
co činiti nevěděli,
žalostně n[a]text doplněný editorem[12]roztržený papír, na stránce jen „n-“ to hleděli.
Tu hned z ženského pohlaví
pojednou svůj konec vzaly
jednáct osob, pravím vskutku,
ach, nastojte toho smutku.
Ó, Bože, ó, Bože milý,
kterak v tu nešťastnou chvíli
žalostné bylo kvílení,
křík a ukrutné ječení.
Z toho tak nenadálého
pádu převelmi hrozného
smutně na retuňk volali,
pomoci sobě žádali.
Ach, jak patření žalostné,
slyšení kříku bolestné
bylo zajisté v tu chvíli
těm, kteříž jsou při tom byli.
Jak překrásné panny, pani
vzaly své bídné skonání,
čehož jsou se nenadály,
by takový konec vzaly.
Tu také hned toho času
při tom přenešťastném kvasu
cihelný krov se podvrátil,
ten žalosti neukrátil.
V velkém hurtu a bouchání
jako v přehrozném hřímání
koho jen koli zasáhl,
hnedky každého povalil.
Což když lidé uslyšeli,
velmi se toho zděsili,
co se činí, nevěděli,
přímo s křikem tam běželi.
Kdežto slyšeli křik hrozný,
což jest vše k víře podobný,
od žen, též také i děti,
čehož museli želeti.
Tu jich také devět mrtvých
vzali z toho místa zbitých,
kteřížto tu nenadále
zhynuli převelmi náhle.
Což ještě více oznámím,
s velkou žalosti vypravím,
nevěsta také konec tu
vzala v nešťastnou chvíli tu.
Kterouž našli samu třetí
tak přežalostně ležeti
s dvěma městskými dcerkami,
