položím tuto kratičce čtyři duovody. První z figúry. Druhý ze Čtení svatého. Třetí z Epištoly svatého Pavla. A čtvrtý z řeči a učení slavné paměti mistra Jana Husi. První duovod z figúry – totiž z manny –, která figurovala tělo Boží, kterážto z rozkázání. Jakož v kapitole XVI. druhých knih Mojžíšových psáno stojí. Byla jest chována a národuom ukazována. A jistě nebyla k tomu chována, aby podlé modly Dagon měla postavena býti. Však s posměchem, s rouhaním, ačkoli postavena byla, proto vona mannou jest zuostala a na posměvače pomsta a pokuta přišla jest ta, že hnila střeva jich z nich vycházejíce. Jakož o tom prvních knih královských pátá kapitola ukazuje. Nad to pak pravda pravdou, to jest tělo Boží tělem a krev jeho předrahá svatou krví zůstává, ačkoli nevěrní neužívajíce jí, rouhají a posmívají se jí. Druhý duovod ze Čtení svatého, kteréžto zjevně ukazuje, že Syn boží na svět přišel, aby ho přijali a skrze něj k spasení přišli. A ačkoli domácí jeho, když mezi ně přišel, nepřijali ho. Jakož svatý Jan v prvním položení píše. Však proto Pán zuostal Pánem, tak také tělo jeho tělem a krev jeho svatá krví zůstává. A nepřijmou li ho nevděční, ale vděční ho přijmou. Třetí důvod z řeči apoštola Božího, kteroužto položil k Korintuom takto. Kdož koli bude jísti chléb tento a z kalicha Páně píti nehodně, vinen bude tělem a krví Páně. A opět dolejí. Kdo jí a pí nehodně, odsouzení sobě jí a pí, ne nerozsuzuje těla Páně.

Víme to zajisté všickni, že je Pán náš Ježíš Kristus neráčil svého těla a krve předrahé dáti k nehodnému požívaní, ale k hodnému. A poněvádž jakož zřetedlně řeč apoštolova ukazuje, že tělo Páně tělem a krev jeho svatá krví zuostala, ačkoli někteří Korintští nehodně přijímali, pročež by pak nemělo zuostati, když mezi lidem Božím křesťanským od kněze řádně svěceného na procesí, pro čest a slávu Boží, se nosívá a potom od věrného lidu a nebo kněze přijímáno bývá. Čtvrtý důvod z písma svaté paměti mistra Jana Husi, kteréž z žaláře konstanského, v němž seděl, Robertovi napsal takto. Věděti sluší, že po slovích posvěcování svátosti tak dlouho jest tělo a krev Páně, jak dlouho zuostává zpuosob chleba a vína.

[…]text doplněný editorem[1]vynechán odstavec v latinském jazyce

Vytištěno u Jana Hada.