dovodiece také a oznamujíce, že o velebné svátosti těla a krve božie jeho svaté dávanie držie jako matka cierkev svatá, a že nedržie, by zóstával chléb hmotný po posvěcení. Dovedli sú také, že sedmera svátost cierkve svaté má držána býti a ctěna a jiná ustavenie cierkve svaté.

Také sú tu byli mnozí páni, rytieři, panošě i města spolu na sněmu z země české a moravské a měli sú poselstvie od krále polského a uherského a od doktora Kunce, biskupa moravského, že by chtěli Čechy k jednotě cierkve svaté navrátiti a slyšenie jim zjednati před zborem obecným všeho křesťanstvie, ale toho sú neučinili.

Na tom sněmu u Prazě kněském kněžie byli sú na tři strany rozděleni. Najprv mistři praští, kteří držie všěckny věci podstatné jako cierkev svatá o přijímaní z kalicha krve božie lidu obecnému. Druzí kněžé byli sú sirotčí, ti něco držie s mistry praskými, a některé věci proti nim s tábory. Třetí kněžie byli sú táborští, kteřížto slúžie bez ornátóv, svátosti cierkve svaté nedržie někteří, jako oleje svatého mazánie nemocných a jiných. Také nedržie očistce po tomto životě a mnoho jiných věcí, kteréžto sú na úrazu věrným, jako maso jiesti u pátek a u postě, suchých dní a vigiljí k svatým a orudovánie svatých za nic nemajíc. Na kterémžto svolání Staré Město praské s pány zemskými a s knězem Prokopem táborským k žádosti krále uherského Sigmunda učinili sú poselstvie k němu a v městě