musil by týž a jeden člověk jednák urozeným býti, jednák neurozeným; jakož vídáme, že mnohý, byv prvé nad krále Krésa bohatší, potom, když se kolo štěstí zavrtí, bývá nad Ira žebráka nuznější a chudší. Nebyl (dí Plutarchuscizojazyčný text) král Midascizojazyčný text, ačkoli nejbohatší ze všech lidí, urozenější nad spravedlivého Aristidesa, kterýž tak chudý byl, že ani tolik po sobě nezanechal, nač by mu pohřeb učiněn býti mohl. Urození nezáleží na bohatství, kteréž více vnadí k nešlechetnosti a zlosti nežli k šlechetnosti a ctnosti.

Aniž se také urozením chlubiti mohou, kdož jsou pošli z rodičuov slavných, urozených a ctných, a vyčítají dlouhé řady dědův, praděduov a vznešených i slovútných předkův svých: jestliže jim sami také v týchž ctnostech podobní nejsou a nesnažují se následovati jich v počestnosti, pobožnosti, spravedlnosti, udatnosti a síle, nýbrž, oddavše se na zahálku, ožralství, rozkoše a jiné škodlivé a ohyzdné nectnosti, více jsou rodu svému ku potupě a hanbě než ku pochvale a zvelebení.

Zdali bohatým slouti aneb bohatstvím chlubiti se může ten, kterýž měl rodiče bohaté a možné, sám pak nuzný jest a chudý, buďto že nedostal zboží po svých starších, aneb že dědictví a statek svůj marně utratil a promrhal? Nesmejšlím, by kdo tak nesmyslně souditi měl. A my obilí nemáme za dobré, kteréž by se třebas na nejlepší rolí zrodilo; leč samo takové jest a ku poživení těla lidského příhodné. Tak ani syn dobrého otce, jestliže jest nešlechetný a nezdárný, dobrý slouti nemůže. Jako proti tomu zlého otce syn, jestliže se odchejlí od nešlechetnosti otcovské a následuje ctnosti (ačkoli se to zřídka stává, nebo s těžkostí strom zlý vynese ovotce dobré), nedědí zlého jména po otci svém.

Kdo tedy jest právě urozený a na čem pravá urozenost záleží? Urozenost, chceme-li zdrávě souditi, založena jest na vlastní jednohokaždého šlechetnosti a ctnosti; aneb jakž Socratescizojazyčný text pověděl, na dobrém spůsobu a zdraví předně duše, potom i těla.

A tak urozený jest a má slouti ten, kterýž se ctnosti přídrží, kterýž vede život pobožný, počestný a spravedlivý, kterýž žádnému neškodí, ale mnohým dary vtipu, rozumu a statečnosti své užitečně sloužiti hledí, kterýž v skutcích hrdinských, udatných a rytířských jak doma k svým přátelům a měšťanům, tak v poli proti nepřátelům nad jiné předčiti usiluje; buďto že jest bohatý, aneb chudý, z vysokého, aneb nízkého rodu pošlý. A protož velmi dobře Diogenescizojazyčný text tážícímu se, kdo by z lidí byli nejurozenější, odpověděl: Kteříž (prý) mohou potupiti a za nic položiti bohatství, slávu, rozkoše tohoto světa i život; a proti tomu přemáhají chudobu, potupu, práce i smrt.

A Euripidescizojazyčný text: Dobrého muže mám za urozeného. Kdož pak nespravedlivý jest, ten, by pošel z otce lepšího, nežli jest Iupitercizojazyčný text, vidí mi se býti neurozený. Jiný napsal: Já kromě ctnosti nevím o žádné urozenosti; jiné všecky