i jinú k tomu přípravú,
všíť bieše školskú postavú.
Druh, ten sě starší zdáše,
[30] vždy sedě bradku súkáše,
na němž kabátec úzký, krátký,
a dosti zedrané šatky;
okasalý tak dvorně,
k tomuť bieše obut v škorně:
[35] tyť biechu drahně povetšěly,
avšak okolo děr cěly,
skrze něž viděti nohy.
A také bieše vp’al ostrohy,
točenku jměje na hlavě.
[40] Tak, jakž jej sezřěch právě,
jistěť mi sě dvořák zdieše;
hřbelce za pasem jmějieše.
Ten mluvieše, hrdě sedě,
na své špice pyšně hledě,
[45] řka: „Nenie v světě toho,
ani kto má zbožie tak mnoho,
bych chtěl jeho zbožie vzieti
a dvora sě odpověděti.
Neb jest tu tolik utěšenie!
[50] V světě ten jeden nenie,
když by dvořenie okusil,
věčně by dvořiti musil.
Ktož mi o lepšiem bydlu praví,
každý sě ve lži ostaví.“
[55] Dotud mluvě usta trudi,
až žáka na sě vzbudi.
Ten mu k tomu odpovědě
a řka: „Já to dobřě vědě
a tomu já také věři,
[60] že páni i také rytieři,
tiť u dvora dobrú mají,
i bohatí, to já znaji.
Ale nebožátka chudí!
Div, že sě jim neostudí
[65] pro zlé bydlo jich dvořenie,
neb již věcší psoty nenie.
Tiť sě chodiec psotú klonie.
A nad to pak vy, podkonie:
vy ze všech nejhorší máte,
[70] kromě že sě v tom neznáte.
Byšte sě chtěli poznati,
svú psotu popsati dáti,
což vy jie máte, podkonie:
v světě většie psoty nenie,
[75] než vy ji trpíte dobrovolně.
Ale naše bydlo školnie,
toť já tobě pravím [hole]text doplněný editorem,
tuť je ve všem pravá zvóle,
i od pitie i od jedenie,
[80] v ničemž nedostatku nenie.
Myť netrpíme nikdy hladu.
Když již tovařišie sadú,
tuť já dosáhna úkrucha,
nenie partéka tak sucha,
[85] bych jie nerozmočil jíchú,
tiem lekuje svému břichu;
i budemy dobřě syti.
K tomu máme dosti píti
pitie ctného do nerody.
[90] Častokrát také vody
napijemy sě pro zdravie,
neb jest velmi dobra hlavě.
Ba, od zdravyť se mámy pyšně,
masa, kúr dosti přielišně –
[95] toť jest na každé posviecenie,
v ničemž nedostatka nenie:
když to koli u nás bývá,
mámy přieliš dosti piva.
Ale vám miesto sniedanie
[100] dadie políček za ranie.
Však ste jedno za ranie syti,
