sebe, praví forman, že se tak dobře nejede. I takto ty v tom prostředek zachováš: vrž někdy za sebe, potom to před sebou uhlídáš.

Který forman chce, aby nepřevrátil, dobře formaniti, musí tak často „hat“ jako „čihý“ říkati. Neb kdyby často „čihý“ říkal a „hat“ by skrátil, nětco by zlámal aneb převrátil.

Který sedlák má dědiny čtyry lány, může píti víno s měšťany. A který dva neb tři lány, může se napiti starého piva s námi. Který pak má jeden lán, ten se sotva živí s dětmi a s ženou sám. Který pak nemá než půl lána, ten dělá na kněze, na pastýře a na pána.

Kdo chodí na čih ptačí s sítkami, ten bývá ve psí s ženou i s dítkami. Kdo pak chodí s lepem na číže a na sýkory, ten vynosí sejr a chléb z komory. Z velikých ptakův vepř a z menších hus, tu můžeš sobě ukrojiti poctivý kus. Najčistší pták, jelito s kruštem na míse, ten zpraví všecký faldy na břiše.

Který hospodář chodí na vinici s tesákem, není-li zemanem, ale byl jest nedávno žákem. Neb se vinici bojí tesáku, až se třese, mnohý na ní víc naloží, než mu úžitku přinese. Než který hospodář v botách a s kratcí chodí, ten svou vinici k úžitku přivodí. Jiní by pak na koních i na voze jezditi mohli, ale toliko ti, kteří chudobu přemohli.

Který hospodář k marným věcem měšec odvírá, vida dobře, že jest v střeše díra. Než by v čas dvěma šindely střechu spojil, radějí by dvě podlahy deštěm shnojil. Střechy žlabové i krovové znají, když jsou noví panové. A tu se pak najhůře rymuje, kdo prvního uprodává a jiného nepřikupuje.

Kdo rozkošně chová služebníka svého, potom bude ho míti proti sobě spurného.

Když povstanou chudí a počnou bohatěti, ti se neumějí nad chudým slitovati.

Vyšla řeč od krále Šalomouna múdrého, že bohatí rádi škrabí chudého, a to má tak státi až do dne soudného.

Bohatí se diví, čím se chudí živí. A chudí se diví, na kom někteří bohatí tam mnoho statku vyšidí.