[Bible olomoucká, Píseň písní]

Vědecká knihovna v Olomouci (Olomouc, Česko), sign. M III 1/II, 14v–16r. Editoři Michalcová, Anna, Voleková, Kateřina. Ediční poznámka
<<<10<14v15r15v16r>>10>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

Počínají kniehy jiné Šalomúnovy jmenované Cantica Canticorumcizojazyčný text

A tato prvá kapitola

Ct1,1 Polibi mě políbením svých úst, nebo tvé prsi jsú lepšie nežli víno Ct1,2 a vonnějšie nežli drahé masti. Olej prolitý tvé jmě, protož dievčičky milují tě velmi. Ct1,3 Potrhni mnú po sobě a poběhnem u vóni tvých drahých mastí. Uvedl mě jest král v své tajné pokoje, obveselíme sě [i utěšímy sě]text doplněný editorem[5]i utěšímy sě] et laetabimur lat. tobě, pomniece tvé prsi nad víno. Praví tě milují. Ct1,4 Črná jsem, ale líbezná, dcery jeruzalémské, jako stani cedroví a jako kóže Šalomonova. Ct1,5 Neroďte sě mně diviti, žeť jsem smědá, neboť mě jest slunce u barvě proměnilo. Synové mateře mé váleli sú proti mně a postavili sú mě strážnú u vinnicech, a já sem své vinnicě nedobřě ostřiehala. Ct1,6 Ukaž mi toho, jehož miluje dušě má, kde sě paseš, kde léháš u poledne, ať sě nepočnu túlati po stádech tvých tovařišóv. Ct1,7 Ó překrásná mezi ženami, nevieš li sebe, vyjdi a beř sě po sledu stádném a pas své kozly podlé stavadl pastýřových. Ct1,8 Jězdciem mým a vozóm faraonským přirovnal sem tě, přietelnice má. Ct1,9 Krásné jsú jahódky tvú lící jako hrdličie, šíje tvá jako spinadla. Ct1,10 Sponky zlaté učiníme tobě, spojené střiebrem. Ct1,11 Když bieše král v svém pokoji, drahé kořenie mé, ješto slóve nardus, dalo jest vóni svú. Ct1,12 Uzel myrry batík mój mně, mezi prsy mými přebývati bude. Ct1,13 Hrozen cyprský zmilelý mój mně u vinnicech engadských. Ct1,14 Toť jsi krásná, přietelnicě má, toť jsi krásná, oči tvoji holubie! Ct1,15 Toť jsi krásný, choti mój, i lepý! Postélka našě ktvúcie, Ct1,16 lemiezi naši cedroví, přidlaženie naše cyprešové.

Druhá kapitola

Ct2,1 Já květ polský a lilium leský. Ct2,2 Jakož lilium mezi trním, takež má přietelnicě mezi jinými dcerami. Ct2,3 Jako jablon mezi dřievím lesním, takež mój milý mezi syny. Pod jeho stienem, jehož sem žádala, seděla sem a ovotce jeho sladké hrdlu mému. Ct2,4 Uvedl mě jest král do vinného pokoje i zpořiedil jest ve mně milosrdie. Ct2,5 Otýkajte mě kvietím, ospěte mě jablky, neboť pro milost nedužím. Ct2,6 Levicě jeho pod mú hlavú a pravicě jeho přitúlí mě. Ct2,7 Zaklínaji vás, dcery jeruzalémské, skrzě srny i jeleny polské, abyšte nebudily ani kázaly procítiti zmilelici, dokudžť sama nechce. Ct2,8 Hlas mého zmilelého! Toť, ten přijde, skáčě po horách, přěskakuje pahorky. Ct2,9 Podoben jest mój zmilelec k srně a k kolúchovi jeleniemu. Toť, on stojí ob stěnu [naší]text doplněný editorem[23]naší] nostrum lat., hlédaje skrzě okence, patřě skrzě mřieži. Ct2,10 Zmilelý mój mluví ke mně a řka: „Vstaň a pospěš, přietelnice má, holubičko má, výtečná má, a poď, Ct2,11 nebo již jest zima přišla, přieval přěběhl i otšel, Ct2,12 kvietie sě zjěvilo v našie zemi, čas diela u vinnicech přišel, hlas hrdličin uslyšán jest v našie zemi, Ct2,13 fíkové dřěvo vydalo jest své zárodky i vinnicě daly sú vóni svú. Vstaň, přételnice má, choti, krásná má, a poď! Ct2,14 Holubičko má, v děrách skalných a v dúpi v zedném, ukaž mi tvú tvář, vzni tvój hlas u mú uší, nebo tvój hlas jest sladký a tvój obličej krásný.“ Ct2,15 Zlapajte nám lišencě mladé, ješto hubie vinnici, nebo našě vinnicě vzkvetla jest. Ct2,16 Batík mój mně a já jemu, jenž sě pase prostřěd liliuma, Ct2,17 poňadž

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 7 měsíci a 5 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).