Jižť jest zima přišla,
slyšte, vodraní[a]vodraní] wodranie!
Kterak jste dlúho spali,
a šatu nenie!
[5] Létě spáchu,
nic nedbáchu,
co v zimě bude.
Ach, hrozný[b]hrozný] hrozne trude,
a šatky chudé!
[10] Snieh prší zhusta,
to zlé znamenie!
Pláštěk, kabát zedraný,
nohavic nenie.
Zlý vietr věje,
[15] zlá naděje!
Sychravice jdú,
jedna za druhú,
činí nám túhu.
Zle nám kukly skrájeli,
[20] kusa jich nenie.
Co jsme psoty naseli,
toť jest vše plenie[c]plenie] plene.
Smutno srdce,
[z]text doplněný editorem snopa čtvrtce.
[25] Kterak učiniti?
Sobě odtušiti,
Bohu poručiti.
Nebť jest dařitel štědrý,
komu ráčí dáti,
[30] nelze na něm vyláti
ani vyhněvati.
Komu ráčí,
nerozpačí,
dá mu všeho dosti
[35] vedlé své milosti,
vedlé vochotnosti.
Milí chudí, těšme se,
radost se[d]se] gſe nám stala!
Šatky s nás opršely,
[40] hlavička voblínala.
Milí chudí,
nouze pudí.
Kterak učiniti?
Sobě odtušiti,
[45] Bohu poručiti.
Pudeme li do krčmy,
kážem sobě naliti.
A kterak je nechutno
z suché čéše píti[e]píti] pieti!
[50] Truchel pěšec,
lačen měšec.
Kterak učiniti?
Sobě odtušiti,
Bohu poručiti.
[55] Zastavíme základ vše,
zbroje netřeba!
Pudeme na trh,
kúpíme chleba.
Draho [154r]číslo strany rukopisucenie,
[60] peněz nenie.
To vše, což kúpiti,
myť musíme mieti,
byť[f]byť] byd nám bylo vydříti.
U pátek naše hody,
[65] úkrop [z]text doplněný editorem studené vody,
kyselice, šťáva,
se vším špatná strava.
Budú ryby?
Nelze chyby,
[70] v Dunaji i v moři,
lepší než úhoři,
dražší než úhoři.
A když bude v sobotu,
budeme mieti lopotu.
[75] A v neděli ráno
v žalutku prostrano.
Sedem k stolu,
chudí spolu,
kážem sobě dáti
[80] větru posniedati,
potom vobědvati.
Ti kuchaři[g]kuchaři] chucharzi naši
vaří nám ze mlhy kaši,
ze tmy zvěřinu,
[85] ve snách jeleninu.
Náton paří,
trdlo vaří,
chtějíc hostí ctíti,
krmi učiniti,
[90] nechť jsú, třeba li, zbiti!
Nechajíc pyšných krmí,
milujme zelé,
tvaroh, krúpy, jelito,
mléko kyselé,
[95] a zášpice,
kapalice,
s mákem valdyně,
uzené[h]uzené] vzenie, dýně,
hrách na vokříně.