čára, -y f.
sr. čár, -a/-u
1. čára, linka, rýha
2. čára na zemi, zvl. kruh, sloužící k magickým účelům, věštění, kouzlení ap.
3. dokola ohrazený prostor, kolbiště
4. jur. ohrazené místo pro soudní souboj při ordáliích (sr. StčS s. v. „právo“ II/6)
Sr. čárka, črcha, krajs, linie, okol
Autor: Kateřina Voleková