čára | ESSČ | GbSlov |

čára, -y f.

sr. čár, -a/-u

1. čára, linka, rýha

2. čára na zemi, zvl. kruh, sloužící k magickým účelům, věštění, kouzlení ap.

3. dokola ohrazený prostor, kolbiště

4. jur. ohrazené místo pro soudní souboj při ordáliích (sr. StčS s. v. „právo“ II/6)

Sr. čárka, črcha, krajs, linie, okol

Autor: Kateřina Voleková

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 2. 5. 2024).

 


čára, -y, fem., Linie. — czara poſlednie, proſtrzednie, przyrozena ApatFr. 134b, czara ſwobodna a j. t. 137a, rýhy na dlani. — Čára kruhovitá, kolo: čarodějníci, jenž vdyelagycz czaru meczem v ni diábly volají aneb hádají o krádeži Vít. 101a. — Srov. čerka.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 17 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).