krajs, -a/-u m.
sr. střhn. kreiʒ
kolbiště, místo vyhrazené k souboji
Dolož. též jako vl. jm. osobní. Sr. okol 2, čára
Autor: Martina Jamborová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 15. 6. 2025).
krajs, -a, -u, masc., okol, ohrazené místo pro soudní sedání; z němč. — Pojide ciesařóv sok w krayſu a zpievajě DalC. 24, v okole rkp. V, v překladě stněm.: in den creiz.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
krajs, -a, -u m. okol, zápasiště k soudnímu souboji
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.