přichozovati, -uju, -uje ipf.
sr. přichoditi
1. k komu přicházet, přibližovat se (zvl. chůzí), jít: nynie k tobě přichoziji EvBeneš 108r (J 17,13: k tobě jdu EvZimn) ad te venio
2. přicházet, obracet se na nějaký úřad v nějaké záležitosti: přichozujem (přichazujem ed.) mocí tohoto listu na jeho přísežnú radu, totiž … urozené pány ArchČ 6,30 (1414)
Sr. přicházěti, StčS otchozovati