1. co (k) čemu, čím přilepit, připevnit lepením k něčemu: vyryl na těch dcskách, ješto biechu z mědi, a v úhlech cherubín a lvy a palmy jako ku podobenství člověka stojícieho, aby ne vyryté, ale přilepeno okolo sě zdálo BiblOl 3 Rg 7,36 apposita; k tomu [listu] toliko jedné kustodie od jiného listu přilepena jest Půh 5,221 (1490) – expr.: viziž obyčej bohu slúžiti, zdali jest do kostela jíti a tu usty poklapati neb sviečku přilepiti RokLukA 47v– v obr.: přilepím [Bůh] ryby potokóv tvých [faraone, ještěre] tvými lupinami BiblDrážď Ez 29,4 (přilúdím BiblOl, připojím BiblLit) adglutinabo

2. co (mazlavého) k čemu, na co přiložit k něčemu, nanést na něco: pakli co v oko upadne, … tehdy vezmi pryskyřici neb smólu bielú a přilep na konec dřevce … a tiem hýbaj v uoce pod viečkem LékSalM 233; písmo jest jako vosk, muož jím hnúti, kam chce, a přilepiti, k čemu chce AktaBratr 1,47r

3. koho/co k čemu připojit k něčemu, spojit s něčím: ty roty erbové, z kořen svedené skrze Antikrista, přilepeny sú k vieře [křesťanské] se všemi odpornostmi pohanskými ChelčSíť 158v; dvojnost sama od sebe v moci počtův nemuož proklatá neb zlořečená nazvána býti, jediné leč když k zapověděným neb k pravdě nepodobným věcem přilepena bývá KorMan 171v

4. „býti přilepen“ k čemu být nakloněn něčemu, lnout k něčemu, lpět na něčem: vida [ďábel], že jest člověk přilepen k tomu [pozemským věcem] pro svůj užitek ChelčBoj 389v

5. co (úklad) na koho nastražit, nastrojit: tenť [Behemot] přilepí a nastrojí na tě meč jeho [ďáblův] PříbrZamM 13r

6. co (pec) obmazat; dolož. jen fig.: neb sú byli přilepili [knížata] jako pec srdce své BiblPad Os 7,6 (sú přičinili BiblOl, sú přihrnuli BiblLit) applicuerunt