I. sloveso konkrétního děje
1. co/koho brát, uchopovat: já přijímám dietě a ty z mé ruky dobývaj ho ComestC 48r (sr. Gn 43,9: jáť puojmu pacholíka BiblPraž) suscipiam; capere begreifen přijímati SlovDief 52v – fig.: králevstvie nebeské násilé trpí a násilníci přijímají je BiblOl Mt 11,12 (doséhají EvOl, lapají BiblDrážď, chvátají BiblLit) rapiunt
2. co k čemu přibírat, brát navíc: obloupiti [jablka je třeba] nožem ostrým tence, aby nepřijímal masa k kuoře Apat 19v ne accipiatur ex carne cum cortice
3. co ot koho přijímat (do vlastnictví), brát si: od zlých lidí dary přijímal a od jednoho lichevníka zle dobyté rúcho vzal PasMuzA 511 dona iniquorum recepit; slibujeme také dále, aby žádný cizokrajín žádného zámku … nepřijímal jménem nějakého úřadu TovačB 9v; admin. (poplatek ap.) vybírat: z těch ze všech příjmuov a vydání, kteréž jest … k ruce krále JMti přijímal [úředník] a zase z rozkázanie JMti vydával ArchČ 18,131 (1499); „přijímati za vděčné“ co brát zavděk něčím, (u)spokojeně přijímat něco: z přátelských věcí a nákladných podstat Vašim Milostem … děkuji a víc, než můž děkováno býti, za vděčné přijímám TovHád 66r
4. co (lup) přechovávat: jenž přijímá kradbu, ten vejde do pekla v hanbu. Nebylo by zlodějíkóv, by nebylo příjemníkóv DesHrad 1039; mosí [muž kvůli nehospodárné ženě] lichviti, krásti, přijímati, chudinu dráti, leckaks vylstiti ŠtítKlem 57r
5. jur. co („věno“) komu (ženě) spravovat něco někomu, mít ve správě něco patřící někomu: ona nemá svého věna ztratiti, než … má postíhati … na tom, kdož to věno jí přijímá Půh 1,259 (1408)
6. co (oděv ap.) brát na sebe, oblékat si; dolož. jen fig.: protož přijímajte odění božie, abyšte mohli ve dni zlém a ve všem dokonale státi ChelčBoj 347r (sr. E 6,13: přijměte BiblOl accipite)
7. (o božské bytosti ap.) co (novou podstatu n. podobu, vzhled) „na sě“ přijímat, brát na sebe: na tom křtu všecka svatá trojicě zjevila sě přijímajíc zjevenie štědřě, točižto otec v hlasu, syn v těle a duch svatý v tvárnosti holubicě LyraMat 26v apparicionem summendo; nedostatky lidského pokolenie, kteréž jest milosrdně a mocně uzdravoval [Kristus], ale na svú osobu jich nepřijímal LyraMat 57v non … assumpsit – fig.: jeho [Boha] tvář na sě přijímáte a zaň sě se mnú chcete súditi BiblOl Job 13,8 (přijmete BiblPraž) accipitis
8. co (pokrm ap.) přijímat, požívat: ty …, jenž se mnú spolu dobré přijímáše krmě ŽaltKlem 54,15 (jědieše ŽaltWittb, vzjímáchu ŽaltPod, jímáše ŽaltKap, bral BiblPraž) capiebas; tudiež píše se o jednom králi …, kterýžto o poledni toliko nebo stoje, nebo chodě pokrm přijímal GuallCtnostK 224; med. (lék) užívat (vnitřně): zlý obyčej [jest] Vlachuo, kteříž přijímají jej [lék] s malvazím Apat 19v assumunt – relig. fig. (o eucharistii): prosím, bože, tebe, živý i rozkošný chlebe, … daj dóstojně tě vídati i dóstojně přijímati ModlKunhA 94
9. co pojímat, přijímat do sebe: desět potokóv přijímá [řeka Ganges] ComestC 8v recipit; bieše kamenných kbelóv šest podlé očistěnie židovského, přijímajíce každéj mieře dvě nebo tři EvBeneš 97r (J 2,6: vzímajě EvZimn, berúci BiblLit) capientes; med. (o tkáni lék) vstřebávat: nepřijímá [„narostina“] léku, než brž k horší zpósobě se táhne ústavně LékSalM 252 reciperit
10. co (svátost ap.) ot koho přijímat: vychodieše k němu [Janu Křtiteli] všěcek Jeruzalém … i přijímáchu ot něho křest v Jordáně BiblOl Mt 3,6 (krstiechu sě BiblDrážď) baptizabantur; nedóstojně svěcenie [na biskupa] přijímal [Strachkvas] PulkR 33; (trest ap.) snášet: když … křesťany pohané pro vieru … hubiechu, … Apolonius … mějieše obyčěj choditi ke všěm bratří a nutieše jě, aby pro buoh přijímali umučenie OtcB 34v ad martyrium
11. co (funkci, hodnost ap.) „na sě“ přijímat, přebírat: to jest jeho [kněze] břímě, jakož když přijímá kněžství HusSvatokup 148r; známo nám učiněno …, proč jest oddělenie naše od úřadu služebnosti kněžské, kteříž skrze moc papeže přijímají úřad k posluhování AktaBratr 1,3r
12. co (závazek, povinnost) „na sě“, „k sobě“ brát na sebe něco, ujímat se něčeho: poňavadž v každém činu, kterémuž kto má přistúpiti, a chtěl by na všecky věci … budúcie patřiti, nikdy by nižádný na se nepřijímal ižádné práce TrojK 97v numquam … alicuius rei oneri se subiceret; Lochovský žaloval na Jindřicha, že on Jindřich dluh židovský k sobě přijal, kterýž jest byl Lochovský na králi JMti vyprosil ArchČ 10,478 (1497)
13. co (hodnotného) získávat něco: že jsi přijímal dobré v život svój EvVíd 27v (L 16,25: přijal EvSeit, vzal EvOl, bral BiblPraž) recepisti; boha potupili [hříšníci] a mnohé milosti jeho nadarmo a nevděčně přijímali ChelčBoj 371r; (stav) dosahovat něčeho: přichodiechu k němu [sv. Pavlu] a zdravie přijímáchu BiblDrážď A 28,9 (uzdraveni býváchu BiblOl, byli uzdraveni BiblPraž) curabantur
14. přijímati škodu trpět škodu, újmu: nemúdrý … trútí …, proto slova dobývajú, často škodu přijímajú DalC 17,18
15. co (kvalitu ap.) nabývat něčeho, stávat se nositelem něčeho: slon starý přijímá barvu črvenú ZrcSpasK 22; slunce zardělé, jehožto jasností veškeren svět přijímá osviecenie a teplotu AlexPovB 270v; med. (o poranění ap.) co (uzdravení) podléhat něčemu: neb v té mieře nepřijímáť uléčenie to vyvinutie chocholku kosti pažné LékSalM 702 non recipit curationem
16. koho přibírat, brát (si) s sebou: a přijímajíc [velitelé setnin] všěcky mužě ty, jížto vchodiechu do chrámu přes týden, i ty také, ješto vychodiechu v sobotu, i přichodiechu k Joiadovi knězi, an jim dáváše kopie BiblOl 4 Rg 11,9 (pojavše s sebú BiblPraž) assumentes; nenie potřebí s ním [Kristem] k rozmlúvaní jiných svatých přijímati k smíření ChelčSíť 230r
17. koho v co (manželství) „sobě“ brát si, pojímat za manželku n. manžela někoho, uzavírat sňatek s někým: ktož puštěnú ot mužě točíž prvnieho pro smilstvie pojme, přijímaje ji sobě v manželstvie, cizoloží LyraMat 123r accipiens eam in legittimam; Ruth Moabitskú … v manželstvie přijímám [Booz] BiblPad Ru 4,10 (v manželstvie pojímaji BiblOl, beru sobě za manželku BiblPraž) in coniugium sumpserim – fig.: člověk jsa na tomto světě jako tři ženy sobě přijímá: jedna dcera těla, jenž slóve rozkoš, druhá jest dcera světa, jenž slóve žádost lakomstvie, třetie jest dcera diáblova, jenž slóve pýcha GestaB 14v
18. relig. koho (Boha ap.) přijímat, činit součástí sebe: vkládáchu ruce na ně i přijímáchu ducha svatého EvOl 148v (A 8,17: též BiblLitTřeb) accipiebant
19. koho (hosta ap.) kam přijímat někoho někam, poskytovat pohostinství někomu někde: čiňte sobě přátely z sbožie bezprávného, aby když sě vám bude nedostávati, přijímali vás u věčná bydlišče KristA 67r (sr. L 16,9: pojmú EvSeit, přijmú EvVíd, vezmú BiblPad recipiant); protož takového ani do domu přijímajte, ani pozdravujte KorMan 23r (sr. 2 J 10: neroďte jeho přijieti do domu BiblDrážď nolite recipere)
20. koho přijímat někoho pod svou ochranu, ujímat se někoho: přijímajě tiché hospodin, ale ponižije hřiešné až do země ŽaltWittb 146,6 suscipiens; bratříce, prosímy vás …, přijímajte nemocné EvOl 112v (1 Th 5,14) suscipite – admin.: přijali jsme jeho s služebníky i vším statkem jeho v naši zvláštní obranu a bezpečenstvie a tiemto listem přijímáme ArchČ 18,178 (1499) – fig.: múdrost svým synóm vdechla jest život a přijímá sebe hledajície BiblDrážď Sir 4,12 suscipit
21. přijímati k milosti, na milost koho brát na milost, omilostňovat: proč tak slehka veliké hřiešníky k milosti přijímáš? PasMuzA 587 ad paenitentam reciperet; on [Ježíš] k nie [nevěstce] vece: Já tě přijímám na svú milost PovOl 276r
22. koho („osobu“) stranit, nadržovat někomu (sr. „osoba“ 8): pakli osoby přijímáte, hřiech činíte BiblDrážď Ja 2,9 personas accipitis; pán bůh všemohoucí, jenž nepřijímá osob ani hledí na urozené, ani na výsost moci HerHus A2r
23. koho v co (službu), za koho (služebníka ap.) „k sobě“ přijímat do služby, najímat: aby žádný nepřijímal tovařiše neznámého … a aby zaň slíbeno bylo za věrnost ArchČ 14,467 (1456); dán list jest slovutnému Eliášovi z Častrova …, že téhož Eliáše král JMt přijímá za svého zvláštnieho služebníka ArchČ 18,86 (1498)
24. jur. přijímati koho na diel n. spolek čeho, na co (majetek) ap. přijímat někoho do majetkového společenství vztahujícího se na něco (sr. „nediel“): Anna nikdy nepřijímala Markvarta svého muže na spolek toho věna v Újezdě Půh 2,250 (1412); na žádné diely ani já, ani moje paní nepřijímám Žilin 101v (1468)
25. koho v co, k čemu (společenství) ap. přijímat někoho za člena něčeho: již s tebú [sv. Pafunciem] jsú světí proroci a těť v svuoj sbor přijímají OtcB 14r; kteréhožkoli muže silného Saul uhlédal a zpuosobného k boji, přijímal ho k svému dvoru BiblPraž 1 Rg 14,52 (přivinieše BiblOl, přivinováše BiblPad) sociebat
26. koho za koho přijímat jako někoho, prohlašovat, uznávat za někoho: králové čeští … jsú tu za pána přijímáni TovačA 6r; zavazujem všecky budúcie margrabie …, kolikkrát kolvěk od často psaných pánuov a rytieřstva za pána jich přijímáni by byli, aby napřed toto obdarovánie … do listuov potvrzenie svého vpisovati byli povinni ArchČ 10,286 (1484)
27. koho na co (úřad ap.) přijímat, prohlašovat, uznávat jako představitele něčeho: žáci vražedlníci nemají na kněžstvie přijímáni býti MartKronC 103r
28. jur. koho v co (svědectví ap.) připouštět někoho k něčemu: v právě duchovniem laici dobropověstní přijímáni bývají v svědectvie PrávJihlA 162r
29. koho vítat: <po>čě sě [dítě] ve mně [Alžbětě] radovati, radoščěmi sě metati …, tiem činem ji [Pannu Marii] přijímati i vítanie jiej dávati HradRad 66r; ten den přěd koronováním krále českého kanovníci u procesí přijímajíce krále škarpály jemu ukazují PulkR 5 obviam dantes … regi
30. koho zajímat, brát do zajetí: tuť sú je [Smilovy tovaryše] s … zámku honili [Oldřichovi lidé], a zhonivše nechtěli jich přijímati ani sě jim dávají, ale zlapivše je …, zmordovali ListářRožmb 1,235 (1437)