|
|
|
bráti, beru, béře ipf. sr. stsl. bьrati I. sloveso děje spojeného s pohybem 1. co (majetek) z koho, na čem (majetku) komu brát, odebírat, zvl. násilím n. neoprávněně, přisvojovat si 2. koho o co (majetek) obírat, okrádat, olupovat 3. jur. co (majetek) brát do zástavy n. prodávat a získanou částkou hradit dluh 4. co (poplatek, daň ap.) ot koho, z koho, na kom ot čeho ap. vybírat od někoho za něco 5. co (zboží) ot koho obchodem získávat, kupovat 6. koho (též „v moc“) zadržovat někoho, koho (poddaného) neoprávněně si přisvojovat 7. co dostávat, získávat, zvl. do vlastnictví, (dary) přijímat, (množství) sbírat, shromažďovat 8. co brát do úst, přijímat ústy, požívat, (pokrm) jíst, (lék) užívat, relig. (svátost) přijímat svátost oltářní 9. co (oděv, též „na sě“) oblékat (se) 10. co (odměnu, plat ap.) za co dostávat, pobírat 11. koho (vojsko) na koho shromažďovat k tažení proti někomu 12. co brát, chápat se něčeho, (živou kořist) chytat, lapat 13. co (odkud, kam) nosit, přemisťovat, co (prsten ap.) snímat, sundávat, (tekutinu) nabírat, (rostlinu n. její část, zvl. plod) trhat, sklízet 14. co, koho z čeho vybírat, vyjímat II. sloveso abstraktního přemístění objektu n. změny stavu objektu 1. bráti škodu na čem trpět škodu na majetku, mít poškozený n. zničený majetek 2. co (schopnost, dovednost ap. ) komu zbavovat někoho něčeho 3. co (myšlenku, výrok) z čeho (Písma) vybírat, vyjímat 4. co (schopnost, dovednost ap. ) získávat, osvojovat si, nabývat něčeho 5. co („dóvtip“, „naučenie“, „příklad“ ap.) z čeho, na čem, na kom, ot koho, co (poučného) k čemu (příkladu, též „na sě“) poučovat se z něčeho n. od někoho, brát si příklad z něčeho n. od někoho 6. co (povinnost) na koho („na sě“ ap.) přijímat něco, ujímat se něčeho 7. jur. co („vzvod“) na koho převádět majetek dlužníka na nového majitele 8. co (žádoucího) skrzě koho n. co, u koho, ot koho, z čeho, odkud ap. dostávat, obdržovat, přijímat, (radu) dostávat radu, radit se 9. co (právo) odkud řídit se právem platným v nějakém místě, sídle ap. 10. co (správu) ot koho být spravován někým, být podřízen někomu 11. jur. co („póhon“) obdržovat, přijímat 12. co (nežádoucího, újmu ap.) trpět 13. koho za koho (ženu n. muže) brát si za manželku n. manžela III. sloveso sdělování a myšlení 1. co (vysloveného) jak říkat nějakým způsobem n. s nějakým záměrem, relig. bráti nadarmo co (jméno boží) brát nadarmo, zneužívat, znevažovat 2. v hrdlo bráti co říkat, vyslovovat, zprav. nahlas, před svědky, (nepravdivého) lhát 3. co (pozdrav) ot koho přijímat od někoho, být zdraven někým; „bráti otpuščenie“ loučit se s někým 4. co (tvrzení) přijímat, uznávat za pravdivé 5. co „bráti na svědečstvie“ brát jako důkaz něčeho, užívat jako důkazu něčeho 6. koho, co k čemu, na co (přísahu, duši, víru ap.), na koho (boha), že… přísahat, zapřísahávat se, co (přísahu) ot koho (oprávněného) přísahat před někým, skládat slib někomu 7. co (vnímaného smysly) rozumově n. paměťově (si) osvojovat, pojímat, na co, v co (mysl, rozum ap.) chápat, pochopovat, v co („pamět“) zapamatovávat si 8. bráti přěd oči mít na zřeteli, vést něco v patrnosti 9. co, koho jak, jakého, komu („sobě“ ap.) chápat, vykládat (si), mít nějaký názor na něco n. na někoho, z čeho (vnímaného) usuzovat, činit závěr, vyvozovat, koho „v ošklivost sobě bráti“ ošklivit si někoho, opovrhovat někým 10. co (domnělého) do koho domýšlet se něčeho na někoho, např. podezřívat někoho z něčeho 11. přěd sě bráti co (budoucí děj) zamýšlet, mít v plánu, předsebrát (arch.) IV. sloveso obecně pojatého děje 1. ve spojení s děj. subst. co (činnost n. stav) vykonávat n. působit, „bráti boj“ bojovat, podstoupit boj, komu, proti komu „bráti otpor“ odporovat, „bráti zármutek“ rmoutit se, „bráti pokľud“ uklidňovat se 2. ve spojení s děj. subst. co (stav) nabývat něčeho n. přijímat něco, „bráti smrt“ umírat, ot koho „bráti smrt“ být usmrcován někým, (žádoucí stav) čím dosahovat něčeho něčím 3. v časovém vymezení co (počátek n. konec) kdy, otkdy ap. začínat n. končit 4. (o hmotném) co (počátek n. konec) kde začínat n. končit Vzhledem k rozsáhlé polysémii je třeba počítat i s mezivýznamovými souvislostmi, které zde nelze do detailů postihnout. Sr. bráti sě, nabrati, obrati, otebrati, pobrati, přěbrati, přědsěbráti, přěvybrati, spobrati, ubrati sě, vzieti, vybrati, vzebrati, zbráti, zpobrati Autor: Štěpán Šimek Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 25. 4. 2024). 
bráti, beru, béřeš, impftiv., nehmen, stsl. bьrati, berą capere. — berzes svědečstvo assumis ŽKlem. 49, 16. Rádi berzete cuzie Hrad. 16b. Popel berzem na své hlavy Štít. ř. 205a. (Diábel) prvé berze duši do pekla než tělo HusPost. 179b. Když plášč bereſſ na sě Modl. 106a. Sv. Alexius almužnu braſſe Pass. 324. Jenž daróv nebral non accepit ŽWittb. 14, 5. Mimo právo dary bera AlxBM. 8, 18. Bráním ruka jakžto zbita, však berucze ( t. j. berúcé) vždy nesyta, a když (Řekové kořist sbírajíce) nejměchu več bráti, počechu za ňadra klásti AlxV. 1854 sl. Kde byste řěčníky brali DalH. 41. — Hlavní město, od kterého jiná mieru neb zprávu bieru Lact. 105a. — Ony věci před se býreme Puch. 216a. — Matka božie na pamět braſſe všěcka ta slova Pass. 552, ty řěči matka božie na mysl braſſe Krist 26a. — berucie každá (stúdev) mieřě dvě HusPost. 17a. — A tak když die písmo: »pomni, aby den sobotní svat učinil«, my beṙem to slovo, že své odpočinutie od práce máme svato učiniti ŠtítOp. 159a, bráti ve smyslu nějakém, vykládati si něco nějak. My to slovo berzem, že atd. ŠtítMus. 142b (doklad stejný s předešlým). — bráti čso na svú dušu, na vieru atp.: to beru na svú duši i na vieru Rožmb. 150; beru to na mú vieru i na mú duši Hrad. 84b a 133a; oba popravci berzta na své kmetstvo Rožmb. 142; toť beru na mé bohy i na mé bohyně Pass. 430; na ſpaſenye Faraonovo beru, že nevyjdete per salutem Mus. Gen. 42, 15. — bráti sě kam = ubírati se, jíti, chýliti se: (Alexander) káza vojem vstáti, do Cilicí sě braty AlxV. 704; (Alex.) káza vojem vstáti, chtě sě k nepřátelóm braty t. 934; k branám sě berucze AlxH. 8, 38; (Jidáš) bera sě k Iherusalemiu Jid. 33; (Maria) braſſe sě do Egypta ML. 30b, když Jezus Kristus sě berzyeſſye i v duom mateře své jdieše t. 34b; (Lyziáš) braſſe ſye proti židóm veniebat Mus. 2. Mach. 11, 2; židé brachu sě skrzě Jordan transierunt Lit. 1 Reg. 13, 7; berziz sě k svému domu Hrad. 112a, berz sě preč odtudto vade hinc Koř. Luk. 13, 31, berzte sě ote mne Krist. 42a, berz ſye ot nás recede Mus. Gen. 26, 16; zdávna sě jest k tomu bralo, jakž sě jest obáč hi stalo PilA.;. — úsilno sě vz vodu bráti AlxV. 431, proti vodě se bráti, proti proudu; kto sě móže vz toho bráti t. 2009, proti tomu vystupovati, se příčiti. — bráti na dluh v. dluh. — bráti boj dušu, lest, otpuščenie, radu, vodu v. boj, dušě atd. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
bráti, beru, béřeš (impf. beřiech, beřieše, brách, bráše; aor. brach, bra) ned. brát; boj bráti pouštět se do boje; bráti čso na pamět, na mysl; bráti čso na svú dušu, na vieru; kto sě móže vz toho bráti vystupovat proti tomu, příčit se tomu; vz vodu sě bráti ubírat se proti vodě, proti proudu; bráti otpuščenie loučit se, odcházet Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
bráti nedok.; bráti boj = bojovati Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|