jmieti | ESSČ | GbSlov | MSS | ŠimekSlov |

jmieti, jmám, jmá ipf.

sr. jieti

1. co, koho (uchopeného) v čem (rukou ap.) mít, držet

2. co (hodnotného, zvl. majetek), koho mít (ve vlastnictví), být majitelem n. uživatelem něčeho n. někoho; koho (prospěšného) mít k dispozici

3. s inf. kde, kam mít možnost něco činit

4. s inf. mít (povinnost) vykonat nějakou činnost

5. s inf. nabývá funkce futura „jmám umřieti“ umřu ap.

6. co, koho kde (v moci, v ochraně ap.) mít, udržovat, chovat

7. „sobě“ koho, „za ženu“ n. „za mužě“ koho mít za ženu (za muže) někoho, být ženat s někým n. být vdána za koho

8. koho za koho mít, uznávat, přijímat

9. co (prospěšného) mít něco, požívat něčeho, vládnout něčím

10. „sobě“ co (kolik let) být starý kolik let

11. co, koho v čem, v co, jak, jaké mít, chovat něco n. někoho v nějakém stavu

12. s participiem perfekta pasiva předmětových sloves nabývá funkce perfekta jmieti pisáno“ mít psáno

13. zvl. ve spojení se substantivem dějovým co (žádoucí děj n. stav) mít

14. „v sobě“ co mít, obsahovat

K sémantické struktuře a vývoji této lexikální jednotky sr. I. Němec, LF 102, 1979, 12–17

Sr. býti, držěti

Autor: Milada Homolková

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.21, citován stav ze dne 11. 8. 2022).

 


jmieti, mieti, jmám, jmáš, impftiv., míti, haben, habere, putare, debere; stsl. imêti habere, z jьmêti, koř. jem-. V záporném nejměti, nejmám atd. mění se někdy nejm- v dial. ným-. Pass. jsem jmien, jměn atd., které se časem z jazyka skoro vytratilo, vyskytuje se v stč. ještě dosti často. — (Modly) ústa mayu a nevzmluvie, oči mayu a viděti nebudú, uši mayu a neuslyšie ŽWittb. 134, 16—17, jmieti čso, koho, míti, habere; ústa gmagiu…, oči magiu…, uši magiu ŽKlem. tamt. Kto ma tako světlá zraky, by mohl atd. AlxV. 14. Anjelík imyeſe lokti Příp. sv.-jiř. Svatbu mieeti KřižB. 79a. (Anna) neygmie plodu LMar. 21. Zlí ničs negmayu na neb̕u Túl. 12b; žalost gmayu t. 92b. Svědka gmami Kunh. 148b; tě v sobě gmaiuce t. 151a. (Lovci) gdež kto kak chtěl vóliu mag(ie) v zásadách hustého hájě, jakož jedno sami chtěli, tak v loviščích vóliu gmieli PilB. 15 sl. Náděju gmaiuce Túl. 12b; gmam všicku náději AlxV. 859. gmyechu náději habebant fiduciam ŽWittb. Deut. 37, gmiegiechu úfanie ŽKlem. tamt. Kak gmam k tomu čáku malú AlxM. 2, 19; lékař vždy gma čáku k sěči AlxV. 283; liudie… neygmagycze k králi čáky AlxŠ. 5, 15. magie moc Jid. 39; moci nymaſs (sic, dial.) nade mnú Hod. 84b. Židové… pomoci neymyegiechu Hrad. 80b. Ač ruka také že k meču gma jakžto ke brániú péču AlxB. 1, 7 sl.; gmaam péči Pror. 89a. gmawie túhu Hrad. 56a. Věcšie milosti jeden nyma (sic, dial.) nemo habet EvVíd. Jan. 15, 13. Zvolenci boží… těžkú žalost gmayu Túl. 92b; by kto žádost k nebesóm gmyel t. 33a. Maria radost myeſſe ML. 34b. Tu mysl magy mnozí lidé, že tak brzo zle posúdie AlxV. 35; gmyegeſye to knieže k lovu mimo všecko mysl hotovu t. 725; mayucz smysla u mále t. 39. Ktož gma dobré nravy t. 236. Jide přěd král čsná kmeticě a gmagiuczy strachu líce AlxM. 2, 17, líce strachu, obličej ustrašený. (Nepříznivci) obličej magy pokojný, a myslce vždy žádá vojny AlxV. 50. Kak mam sirdce radné, však atd. t. 7. V tom ti lidé myechu vieru AlxV. 1154; (město Gaza) k svému králi vieru magye… Alexandru otpovědě t. 2098; juž neygmas viery na ’něch, jimž si… čsti dohodil AlxBM. 3, 11. S tobú všeho pokusím (plur.), k ňemuž dobré prawo-y gmamy AlxBM. 6, 23. (Alexander) ottad obráti vojě, nechtě kdy gmyety pokojě AlxV. 2006. Toho časa nenie, by o to myely pomluvenie t. 477; (protivník) ma potaz snadny t. 106. Vědě, že jsi po létech mladý, pro ňež ješťe neymas rady t. 972. Negmyegz v obém juž rozpači AlxŠ. 5,15. Vy sobě vše sbožie mieyte AlxB. 1,8; sobě vše sbožie myeyte AlxV. 1503. Mam přieliš mnoho bohatstva t. 755. Zde královstvo, zde chci gmyety t. 697. Gmyeg dvór svój po kněžský vnadě, své šlechticě gmyey v svéj radě t. 204 sl. (Darius) ješčež viece miegieſſe ľuda pěšieho AlxH. 3, 41; gmyell liud těžký AlxM. 4, 11. Maria… gmies (m. jmieše) bolestí přěmnoho Hrad. 30a. Král franský mie pobitie s pohany Mand. 13a; že na tom miestě Alexander veliký měl boj neb pobitie s králem Dariem Mill. 10b. — Na jednom ostrově řečeném Colchos byl gmien beran s zlatým rúnem Troj. 5b, jsem jměn, jmien; druhá (část pokání) zpověd, hřiechóv vyznánie před bohem a před knězem, když muož kněz jmien býti HusE. 3, 258; muož-li gmieno býti hedvábie Rhas. 15; cierkev svatá móž ustaviti to, což nikdiež nemóž gmieno býti z zákona ChelčPař. 137b. — Pak-li by nemyel na dyedynach ODub. 89, jmieti na dědinách = míti dědičný statek. — Z této řeči máš, že dobrý obyčej mají, kteříž učie a píší božie přikázanie v kosteléch a v svých domiech HusE. 1, 54, jmáš t. poučení, svědectví, výklad, důkaz atp.; aj tu máš, že zjevně prorok nazývá učené lidi dobré, jenž jiné učie, hvězdami t. 2, 11; ale druzí magíce, že s nebe ta moc jest sě stala HusPost. 48a, majíce t. výklad, vykládajíce; tento sě mieč (t. vyprávie, vykládá) na to magye, jenž okrúhlý na všě krajě: stojíte všickni vidúce, že jej drži tvrdě v ruce, takéž to vězte právě, že již veš svět jmám v svéj popravě AlxV. 995, majě sě na to t. na to poučení, na ten výklad (tamt. dále 1001: tento měšec to vykládá, že atd.). — Ten (kmet) sobě gmieſe mnoho let Hrad. 1b, jmieti čso, se sesilujícím dat. sobě. Simeon, starý kmet, gmagie sobě již mnoho let t. 69b; Margareta sobě dosti let myegyeſſe DalC. 91; za tiem jiná sbrojě vždy šla, jež sobě neymiela čísla AlxH. 4, 26. — Sladovníci gmagy v sobě zlú vlohu Hrad. 115b, jmieti čso, se sesilujícím v sobě; (sladovníci) ten obyčěj v sobě gmagy, že ť atd. t. 132b; řězník… gma nevěru v sobě t. 135a; bohatec… kak dvornú v sobě gmieſe lest t. 139b; zahrada mnoho ščěpóv v sobě gmieſe t. 79b; sbožie světa toho ma v sobě biedy mnoho NRada 1776. — Neklan… jeden nedostatek do sebe myegyeſe DalC. 17, jmieti čso, se sesilujícím do sebe; jiní zlí domysl do sebe gmyegiechu Ol. Sap. 19, 14 (ve Vulg. jinak); jako by spravedlní do sebe zlé skutky gmieli quasi opera egerint impiorum Ol. Ekkles. 8, 14; toto do sebe myey a zachovávej Chir. 3b; ktož těch věcí do sebe nema t. 2a. — Co ty gmas do toho, že mě opravuješ? Mast. 378, jmám čso do čeho = je mi co po tom, záleží mi na tom. — Odpusťte, ač co proti komu mate Kruml. 188b, ač co proti komu mate Alb. 62b (místa stejná), jmám čso proti komu. — Jáz bych tvá ráda byla, by má matka živa nebyla; chtěl by ty mě sobě mieti, musil by jiej život otjieti (praví dívka muži) DalC. 12, jmieti, také jmieti za sobú, s akkus., znamenajícím osobu ženskou, = míti za manželku; král ciesařovu sestru za sebu myegyeſſe t. 24; když Antonius sestru Octavianovu za sobú gmiel Pass. 394; jiuž vypravil Medates posly… k Dariově matcě, prosě…, by za ně (za lidi Medatovy) prosbu zprostřěla, nebo gmyeſſe vnuku jejie, pro niž mu by ta nádějě AlxM. 2, 12. — Južto (strast) má jest máti jměla na porodě, když mě gmiela ApD. b, jmieti s akkusativem, znamenajícím dítě, = roditi, (z)ploditi, gignere; Chus myel Nemrota genuit Mus. 9, 8; proto, že se jemu (Josef Jakubovi) gmyel k starosti quod in senectute genuisset eum Lit. Gen. 37, 3, že sě jemu myel k starosti Mus. tamt. Jmieti koho, čso za (s akk.). A) Toho (Mojžíše, židé) za knězě gmyegiechu Hrad. 93b, jmám koho za koho, čso za-č, = jest mi kým, čím; (dívky) Vlastu za kněžnu gmyechu DalC. 8; nechcu tebe za súdcu gmiety DalHr. 3; radějí sě chcu s českú sedlkú smieti, než královnu němečskú za ženu gmiethi DalH. 41; chceš-li mne za zetě miéti KřižB. 80; tu žird za věst gmieli AlxB. 8, 8. B) Pasobřišci, ti své břicho za buoh gmagy Hrad. 94b, jmám čso, koho za-č, za koho = pokládám koho za koho, co zač, habeo, puto, — k tomu refl. jmám sě za…, a pass. jmien, jměn jsem za…, habeor, putor; aj toť jáz (Herodes), jehož za boha miegieſte, již umřieti muši Pass. 392; ten za pána gmien má býti Hug. 369; za pravého člověka jej (lotr Krista) gmyegyeſſe Hod. 49a; dci tvá… za křesťanku sě gma Pass. 347; by jměl řečen býti i gmien za blázna Troj. 19b; jeho jako za blazna gmyegyechu ML. 77a; (apoštolé) gmieni sú za blázny od světa ChelčPař. 174a; za blažené gmamy vztvrnné beatos dicimus arrogantes Ol. Mal. 3, 15; ji všichni za múdrú gmagy Otc. 456a; ten sě za sčastného gmiegieſſe Pass. 332; bude gmien za najmenšieho Krist. 38b; kříž, jenž tehdy gmien bieſſe za zlořečený Kruml. 51b; dušě nenie gmiena za čistú Hug. 148; abyšte hodni myeni byli ut digni habeamini Koř. 2. Thess. 1, 5; chrám za nic nebude gmyen in nihilum reputabitur t. Skutk. 19, 27; všecko ni za-č by negmyel jedno za smiech putaret Túl. 33a; nemieg nás tak za lehké moci Tkadl. 6b. — Cti rodiče poctivě je mage HusPost. 16a, jmieti koho jak (adv.); (otec) nebude moci syna… výše gmieti praeferre Ol. Deut. 21, 26; ktož své srdce smierně ma Alb. 15a. — Kak sě mas? Pass. 286, jmieti sě jak (adv.) = míti se, též chovati se, vésti si, počínati si jak…, při čemž bývá ještě příslovečné určení další: (jmieti sě jak) v čem, podlé čeho, k komu atp.; kak sě gmas? Hrad. 129b; kak sě gma kmoška? t. 112b; kak sě myel v tom boji Smil DalC. 96; kak se maſſ u mšě mieti Hod. 69a; kak by sě k kterému ukázaní (zjevení) Kristovu slušalo gmijety Štít. ř. 188b; (čeled) kak se ma mieti k bohu ŠtítOp. 370a; kterak máš sě mieti, aby atd. HusE. 3, 191; kterak se mame k bohu mieti ŠtítOp. 153b; jakož ten svět chce, tak sě magi (kněží) k nim s božími věcmi ChelčPař. 185b; jmám přieliš mnoho bohatstva a také (rovněž tak) se gmam podle udatstva AlxV. 756; dobře sě má v modlení zbor svatý řka HusE. 1, 50; též i v chvále (zbor) dobře sě má, když die tamt.; dítě mé zle sě ma EvVíd. Mat. 8, 6, ve Vulg.: puer iacet paralyticus et male torquetur; tak sem sě tesklivě k tobě myel Kruml. 455a; měly by sě oči mé směšně k tobě myeti t. 456a; gmyey sě tišě KatBrn.254; (dietě) tak tišě a tak nravitě sě gmiegieſſe Pass. 328; (Markus) opatrně sě gmiel se gessit Mill. 8b; boj sě, by (ty) sě nemiel lehce v tom a nezavedl sebe ChelčPař. 182b; mieg sě ve všech činiech čistě NRada 1761; (tělo) aby sě šlechetnějie gmyelo Mast. 342; ktož mnoho čeledi má a té hrdě chová, dějí: ctně sě ma Kruml. 113b; (Václav) jiným sě káza přípravně myety DalC. 83, v překl. stněm.: gewafent wandirn; opat… velmi sě nastrojně myegyeſſe tamt., v překl. stněm.: hilt sich hochverlich; miey sě vždy vesele NRada 1624; slušie ť sě hrdinsky myety DalC. 83; proto vem slušie sě udatně myety t. 44; amazonské panie…, ty jsú sě proti Alexandrovi udatně myely t. 10; kněz Rudolt kněžsky sě u stola gmyeſſe t. 99; (mužští) sě tehdy po pohansku gmyechu t. 8; myey sě v hotově na každú chvíli Kruml. 436a; aby sě měl vždy na péči před ním (člověk před ďáblem) ŠtítPař. 55b; miey sě na péči NRada 1177; však s’ lepší nežli oni, myey sě nad nimi, neb to tobě dobřě slušie ŠtítVyš. 2a. — Aby (vy) za dobré gmieli dědičství božiemu ut benedicatis hereditati Lit. 2. Reg. 21, 3, jmieti za dobré komu; múdrý j’mu (Soběslavovi) za dobré myegyeſſe, že cizozemcě v zemi nepustieše DalC. 67. Kněz Oldřich… jiu (Boženu) sobě za ženu pojě…, páni mu z toho za zlé myegyechu DalC. 41, páni mu z toho za zlé počěchu gmiethi DalH. tamt., jmieti za zlé komu (z čeho); páni počěchu mu (Břetislavovi) za zlé gmyety DalC. 44; z té řěči móž mi někto za zlé jmieti řka, že také bývají múdré děti DalJ. 69 z rkp. Ff; račte mně v tom za zle neymieti Hrad. 127a; nemyey mi za zlé, jež atd. Pass. 392; avšak vám v tom nemam za zlé ŠtítPař. 23a; mně za zlé nemieite HusPost. 31b. — Pohanstvo tak za to gmayu, že ti liudie neumierajú AlxH. 2, 18, pohanstvo tak za to gmagy, že atd. AlxV. 1226 (místa stejná), jmieti za to, že…, putare; gmyeytez všickni za to, že atd. AlxV. 2420; já juž za to mam, ež smy skrzě kúzlo přěmoženi Pass. 431; ač tak rozuměti chcemy a za to gmyety Hrad. 35a; ale za to myey a to ť jest jistá pravda, že atd. Štít. uč. 83b; každý pán jmá pilně znamenati a gmyety za to, že atd. tamt.; kostel gma za to, že Josef pěstún také jest panenské čistoty byl t. 42a; třie králi přišli, za to gmagicze, ež by atd. Krist. 23b; gmagie za to, že atd. Otc. 346b; a mam za to, mistře, že by vám tieže přišlo atd. ChelčPař. 151b. — Ty vieš bože, že ť mam w mrzkoſt znamenie pýchy ŠtítBud. 203, jmieti čso, koho v mrzkost, v nenávist, u potupu, v tesknost, v těžkost, v chut, v čest, u počest; hyzdí ty, kteréž v mrzkoſt ma ŠtítPař. 88a; ješťe magi mě v mrzkoſt BrigF. 93a; židé, Krista w nenawiſt mieli Kruml. 61a; tu v-potupu boží dom magy, ktož v ňem co tržie Štít. uč. 111b; nalezneš mnohé, že ť magi smrt w taku teſknoſt, ež atd. Kruml. 338a; tyto zemské věci w teſknoſt by miela Kruml. 282b; všicknu tohoto světa sladkost w teſknoſt by gmiela t. 301a; závidí jim toho, mage to w tiezkoſt ŠtítPař. 86b; zašk(l)udnúc a w chut nemagicz božieho slova ŠtítBud. 175; gmyeyte otcě a matku w czeſt Hrad. 97b; kak kterého maſſ w czeſt mieti NRada 1678; tak má král mieti boha… u weliku poczeſt Šach. 297a; — chtěla by v-welyczie czty gmyena býti Pass. 20, jměn, jmien jsem ve čsti. — Snad jsi chud, že neymas dáti? AlxV. 278, jmám dáti, jmám čso dáti… = mám co dáti, co bych dal…; co mne gmas ponúkati? Hrad. 143b; neymam ť co dáti t. 127b; neymam nice činiti s tiem t. 129a; neymam ť sě nic zpoviedati t. 145a; ti s panstvím (panováním) dosti činiti magí HusPost. 32a; když (Řekové, sbírajíce kořist) neymyechu več bráti, počechu za ňadra klásti AlxV. 1855. — Neb sem vežde boha pomocníka gmiel Pass. 424, jmieti koho, čso s akk. doplňku (vazba dvojího akk.); ti, ješto lid magi sobě poddán Kruml. 120a; gmyey mú duši poručenu Vít. 37a; Paris… gmyegeſye k lovu mimo všecko mysl hotovu AlxV. 729; ke všelikakému lovu mieg svú mysl vždy hotovu NRada 1354; buoh tiem viece má člověka vzácna, čím atd. HusE. 1, 244; prvá žena jest gmiena mezi jinými najvyššie a najpoctivějšie principalior et honorabilior reputatur Mill. 41b. — Z toho vyvinulo se rčení jmám psáno atp., bez akk. předmětu: (Ježíš) nad svú hlavu psáno gmieſe Hrad. 90a; o tom mamy pisáno Pass. 447; mamy v knihách pisano Alb. 62b; ve čtení mamy psano t. 56b; viece nežli uloženo (rkp. vlozene) gmate Hrad. 107a. — Alexander rozkáza, aby sě hotovi gmyely AlxV. 418, jmám sě s nom. doplňku (vazba dvojího nom.); račte sě hotovi gmiety Hrad. 77b; abyšte hodni myeni byli ut habeamini Koř. 2. Thess. 1, 5. Jmieti s infinitivem, u významu dvojím: A) Vždy tak sě jměl, jako by… této neděle umřieti gmiel Kruml. 343a, jmám umřieti = mám umříti, jest mi umříti, moriendum mihi est, soll sterben. Gmam ť býti zajtra na rocě Hrad. 127b. Ty mne maaſs poslušen býti KřižB. 80b. To slušie znamenati, že, ma-li kto úředníkem býti, musí od někoho ustaven býti ChelčPař. 164a. Ukáži vám, co činiti budeta mieti quid agere debeatis Ol. Ex. 4, 15. Která osoba svaté trojicě myela člověčstvie na sě přijieti Krist. 8b. Poddaní magi vše zachovati a činiti ChelčPař. 126b. Ktož nepójde tam, kam jíti gma Štít. ř. 173b. Když mie Briseida ssésti s koně Troj. 141b. Vieru pravú magí míeṫi lidé HusPost. 1a. Kak kterého maſs v čest mieti NRada 1678. Purgmistr pražský gmaa zemi zpravovati Pr. pr. 242; úředníci všickni gmagij k ňemu (purkmistrovi) hleděti tamt.; kolik gmaa súdcuov gmijeti rychtář t. 248. Nymáš (sic, dial.) offěrovati z cizého Hod. 68b (2). Každý myel by radějí s pravdú odsúzen býti, než by s křivdú obdržal súd Štít. uč. 13a. K kterému břěmenu budú gmieti býti přijednáni cui oneri debeant mancipari Ol. Num. 4, 27. Tobě sě ma modleno býti te oportet adorari Ol. Bar. 6, 5. Dva prsty vložena mata býti ponendi sunt Ol. Ex. 28, 27. Kterúžto (desku) ktož (s) sebú nese, ma provozen býti z města do města… a ma jemu plná potřeba ve všem dána býti Mill. 7a. Ma zachován býti obyčej hodný chvály ChelčPař. 129a. — B) Jemu buoh vzkázal a řka: Připrav sě, zpósob svú věc, maſſ umřieti, živ nebudeš Pass. 2, jmám umřieti = umru, werde sterben, moriar, moriturus sum. Ižádný nyma (sic) živ býti Hod. 66b. Tvé sémě hostinno ma býti v zemi nevlastní peregrinum futurum sit Ol. Gen. 15, 13. Věci, ješto přijíti magyy Pror. 33a; ješto gmagyy přijíti t. 111a; pozna, že myegiechu přijíti quia venturi essent Koř. Jan. 6, 15. Příhody, ješto sě magy nad vámi státi ML. 116b. Divy, kteréžto ma učiniti dnes quae facturus est BiblA. Ex. 14, 13; (divy), ješto učiňeny magi býti in miraculis, quae facturus sum MamA. 25b. Jenž myegieſe ho zraditi erat traditurus Koř. Jan. 12, 4. (Kristus) ma přijíti, aby súdil ŠtítPař. 23a; ma obnoviti všeho světa postavu Pass. 300. Všichni lidé z mrtvých magi vstáti a magi z svých skutkóv vydati počet ŠtítPař. 22b. — Některé doklady dopouštějí pojetí A) i B): (Herodes) jal sě tázati, kdy by sě gmiel podlé proročstvie Kristus naroditi PassDrk. 1b. — neymam Hrad. 7a, ty maaſſ Štít. ř. 158b; gmijety t. 12a; neygmagie non habens ŽWittb. 37, 15; ymiel sem habui t. 118, 113. Jmieti dosti v. dosti, jmieti jmě v. jmě.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


jmieti, jmám, jmáš (impf. jmiech, jmějiech, aor. jměch, příč. trp. jměn, jmien) ned. mít, vlastnit, být majitelem; mít povinnost, muset; z této řěči jmáš tj. poučení, svědectví ap.; jmieti sobě čso něco mít, držet pro sebe; co ty jmáš do toho? co je ti po tom?; jmám čso do čeho je mi co po tom, záleží mi na tom; jmieti zač pokládat; počstivě koho jmieti vzdávat mu úctu; jmieti koho v nenávist nenávidět; nevěru v sobě jmieti být nevěrný; jmieti mysl mít ve zvyku; jměn, jmien ve čsti být vážen, být v úctě; jmám umřieti mám zemřít, zemřu; jmietimít se, chovat se, vést si, počínat si, jednat; jměj sě tiše chovej se, veď si; jmieti sě hotov, v hotově být pohotově, připraven
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


jmieti, mieti nedok. = míti; považovati; domnívati se; — jmám sě hotov = jsem hotov, připraven; — jmám sě vrátiti = vrátím se; jmám zraditi = zradím atp.; — jmieti sě jak = počínati si, chovati se; — od zdravy sě mámy pyšně = stravou se můžeme pyšniti
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 8 měsíci a 28 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).