požívati | StčS | MSS | ŠimekSlov |

požiti, -živu, -žive, pozd. též -žiju, -žije pf. (ipf. požívati, -aju, -á); k žíti

I. s neosobním předmětem konkrétním

1. čeho [potravy], ojed. co požít čeho n. co, pozřít k svému vyživení co; ipf. [zvl. dlouhodobě] živit se čím; [určité jídlo ap.] pojíst čeho n. co, sníst/jíst co; [nápoj] (vy)pít: otcové vaši pozywaly mannu na púšti EvRajhr 119b (J 6,49: jedli sú ~Víd) manducaverunt; jížto [děti] pozywachu králového pokrmu BiblDrážď Dn 1,15 vescebantur, pod. KancVyš 132a; ktož vína pozywa JeronM 18a utitur; nemóž jie [krmě čáp] nosem pożiti ani z které strany píti BawEzop 1580 pozřít; masa sám pozyueſs BiblOl Dt 12,27 (jiesti budeš ~Praž); Pozzywaſſe tehdy člověk chleba andělského…a pozywa chleba bolesti Aug 66a; u pravdě v pochotnosti pozywagijcz beránka svého, jenž byv zabit ožil opět ŠtítSvátA 173a (v obr.); něco toho ovoce poziti TkadlA 13b; aby tvé mrchy jako havranové pozyly [kněží] HusZrcM 36b; manna s nebe, voda z skály [dána], aby všickni pożiwali Budyš 82a; když má člověk sračku, nebude li potom pozywati, tak jej mine LékMuz 22b; ti mohú jich [ryb] poziwati t. 171a; neslýcháno, aby dal člověk sám se pożiwati RokJanB 95b; od své chovačky prsí pokrmu požywal PasKal A8a (přijímal ~MuzA) sugebat ubera; z kalicha krve božie nepřijme [nemocný], aby mohl toho [těla božího] poziti HilPřijA 40 spolknout požívati prsí (koho [matky]) být kojen (kým): ješto prisí mých pozyual LegAl 5; vzezři [synu]…na ty prsi, jichžto s v svém dětinství pozywal KristA 86b; jenž pozzywaſſ prsí mé mateře Aug 26b (Ct 8,1: pożiwagiczieho BiblPraž, súce ~Drážď, ssúcieho ~Pad) sugentem ubera, pod. ŠtítSvátA 8a; zbí [nepřítele]…až do ženy a maličkého a do toho, kterýž prsí pożiwa BiblPraž 1 Rg 15,3 ad…lactentem. – Sr. píti 1, pojiesti 1

2. relig. ipf. čeho [Božího těla ap.] (z čeho) přijímat, požívat co jako eucharistii: všecsi, jenž z jednoho chleba a z jednoho kalicha pozzywamy EvOl 162b (1 C 10,17: v. obcovati 5; elipsa předm.) participamus; tebe [tj. Boha] pozyvay chudý…, aby nasycen byl JeronM 31b edat; ktož…Kristova těla nepożiua HusVýklB 128a; když tiemto obyčejem těch svátostí poziwame ChelčBisk 31b; mokré oběti toliko sú kněží poziwali HilPřijA 47

3. [o člověku, břichu] čeho, co [snědeného] (jak, čím) (s)trávit, zažít, trávením zpracovat co (pomocí čeho): kdyby často jedl, nejsa k tomu zpósoben, by mohl ten pokrm poziti, viece by zemdlel ŠtítMuz 157a; nejeden viece sehltí, než pozyti móž břicho jeho ŠtítSvátA 119b; pilnějším rozmyslem všeho poziway, prvé než to budeš činiti Čtver 26a (fig.); já [vůl]…přežívaje, lépe poziwam t. 26b digero; to pí, co by mohl poziti t. 62a; kto nemuož krmě pozyti, toto čiň:…požierati velmi spomáhá [zázvor se solí], že dá poziwati krmě LékFrantA 72a; nesnadno jich [jáhel] pozywe, neb v žaludku jako kámen ležie LékFrantC 154b; což muž sní toho horkem poziwe a dielem se také vypotí LékŽen 34b s elipsou všeob. předmětu: když žaludek nepożiwa dobřě, tehdy zacházie mokrost za kuoži HusPostH 165b; nátura jest mdlá a nemuož pozyti LékFrantA 35a nemůže nic strávit; tento prach…pozywati spomáhá LékRhaz 139; má [„pěnohorký“] vrúcí žaludek a skóro pożiwa Hvězd 59a p. požiti, požívati vína bibl. vystřízlivět z opojenosti vínem: pożyw aspoň málo vína, jímž sě nalila BiblOl 1 Rg 1,14 (pożij ~Praž, poziway ComestK 128a) digere; když byl Nabal pozzyl vína t. 1 Rg 25,37 (byl střiezvěl ~Praž); procítiv pak Noe pożiw vína BiblPraž Gn 9,24 (v. napitie 2)

4. [o koření ap.] (čeho, co [snědeného]) rozložit při trávení, svým působením umožnit strávit něco: má [jalovec] moc obměkčiti a poziti LékVodň 267b; ktož jej [cicvár] jie,…což jest v žaludku nepožitečného, toho lechce poziwe LékFrantA 120b; to [nestravitelné] ta suol všecko poziwe a pomáhá přirození LékMuz 267a; sněz ještě tento kousek, tenť chut dává a tentoť poziwa RokPostA 227a

5. pf. [o ohni] co/koho strávit, zničit: vás s vaším drahým rúchem věčný plamen poziwe OtcB 152b (pozzye ~C, požře ~A) suscipiet pohltí, zahubí; oheň pekelný, tovieš hněv, všeckny dobré skutky sejže a pozziwe HříchM 242; poziwe [oheň] a ohněm zvaří v něm [člověku] to, co by uhlé mělo dosti za dvě hodině vařiti ŽídSpráv 201 ║ na skonání nerozpustíť [„žahadlo“] nižádné [„homoty“], neb moc jeho pozyta jest LékSalM 804 assumpta est vyčerpána

6. med. ipf. čeho, co [léčivého] (v čem, s čím) užívat (vnitřně), brát, strávením přijímat do těla jako lék: poziwagi jich [„běliček“ nemocní] vnitř LékVodň 262a; ktož čibr anebo prach jeho v krmích poziwa t. 263b; když chce nemocný traňky poziwati LékFrantA 34b; udělaj z nie [„lebédky“] prach a směš s strdí, pożyway ráno a večer LékFrantC 157b; ač jie [tj. „lektvaři“ nemocný] pozywa každé jitro a večer lot s vínem LékMuz 74a; ať pozywa…těchto pilul LékSalM 230 utatur ║ ciesař najvětčieho lékařstvie i masti poziwaſſe VeronS 101b léky bral a masti používal (sr. požiti I/7). – Sr. píti 4

7. ipf. čeho [pomůcky ap.] (k čemu, na co, kde ap.) (po)užívat, upotřebovat co; [oděvu ap.] nosit, oblékat si co; med. aplikovat co, zvl. přikládat: jehožto [lepu] lidé velmi pozywagi k očiščení jako masti ComestC 17b; jehožto [znaku] dnešní den na pamět také věci předkové jeho [rytíře] pozywagy PulkB 132 potiuntur; jichžto [nožů apoštolové] pozzywaly sú na zabití beránka LyraMat 169a; dřieve jedno prostého zlatohlavu pozziwachu [císařové] BřezSvět 88a; ten lid k boji ižádného oděnie nepoziwal jest TrojA 105b; jenž obojie ruky za pravici pożiwaẛe BiblPad Jdc 3,15 (užíváše ~Ol) utebatur; těch [„žahadel“] pozywame na těch údech, kdež se bojíme řezati LékSalM 812 sunt…utilia; mohú [uzdáři]…těch koží k svému řemeslu uzdářskému požívati a dělati ArchČ 14,448 (1445); téměř všech úduov těla poziwa ďábel jako oděvu ChelčBoj 367b; řemeslník…poziwa rozličného nádobie k rozličným skutkóm RokPřij 315a; Pożiwagi li toho [oděvu a obuvi] ku pýše, a ne toliko jedno ku potřebě RokPostA 50a; žádných knich před očima nepoziwam KrčínHrad 17a med.: tý embroky poziway lékař LékRhaz 11; pozywati lékuov otrazivých t. 13 (v. otrazivý); té masti ať poziwa [nemocný] ústavně t. 89; při tvrdosti sleziny silnějších máš [tj. lékař] pozywati flastróv LékSalM 335

II. s předmětem neosobním i osobním

1. čeho/koho [žádoucího] dojít prospěchu a potěšení z čeho/koho; čeho užít (si): jehož [majetku král] byl jest málo poſiw AlxB 266; kteříž pozzywagy tohoto světa, buďte jako nepozzywaczze (m. -wagyczze) EvOl 198a (1 C 7,31: užívají…by neužívali BiblDrážď) utuntur…non utantur, pod. pf. BechMuz 13a; jest to mój oddiel, když poziwam svého úsilé BiblDrážď Eccl 2,10; od vás budu doveden tam, ač z vás některých dřéve pożywu BiblLit R 15,24 (z vašeho užitku se poraduji ~Praž) fruitus fuero; pozywaty daróv božích ŠtítVyš 93a; bude jmieti penieze, ale nepozywe jich BřezSnářM 93a; všichni světí najprvé pożivagi zaslúženie Kristova HusVýklB 19a; ktož…Ježíše v srdci mají, štědřeť jeho pozywagi KancJist 54; budú poziwati [všichni lidé] svých věcí bez překážek ChelčLid 77b; ani chudí toho [majetku bohatých] požiwu ChelčPost 206b ║ ač poziwu daru tvého, ty poziwes zbožie všeho BawEzop 1251,1252 získám-li…získáš; děkovati jim [Netolickým] nebudu, ale vašeho [tj. pánova] psanie poživu, nechť bych vám rád učinil, co by libo bylo ArchČ 7,261 (1466) spokojím se

2. čeho/koho [příjemně působícího] oddat se požitku, (po)těšit se z čeho/koho: pozyway mých prsí a žádúcieho objímanie BiblDrážď Pr 7,18 (opíme se prsmi a pożywaymy…objímaní ~Lit) inebriemur…fruamur; budu sě kochati v rozkoši poziwagie všeho dobrého t. Eccl 2,1; v noci ženských mrzkých skutkóv pozywagicz [kněží] JeronM 29b; bratře, já tebe pozzywu v hospodinu BiblOl Phm 20 (tobú budu radosten ~Drážď); sám sebe pozywa a sám sě v sobě uklizuje [Bůh] LyraMat 34a; na věky budú v radosti božstvie pożivati HusPostH 5a; nedá [stěna, tj. smrtelnost] nám…tváři jeho [Boha] opatřiti ani pożywati VýklŠal 46a; nebudeš jich [synů] pożiwati BiblPad Dt 28,41 (nepozziweſs jich BřezSvět 30b’, nebudeš sě jim těšiti BiblOl); dokonale bude boha pozíwati [spravedlivý] RokJanB 132a; živočichové, kteří často smilstva pożiwagi RokPostA 48b ║ svú krev pieš, když své dcery poziwas ApolBaw 210a obcuješ se svou dcerou. Sr. potěšiti sě

3. čeho/koho (jak čím, na co ap.) využít k svému prospěchu co/koho (prostřednictvím n. v podobě čeho); ipf. mít užitek (prospěch) z čeho/koho: čeho čím, za co [sumu] vytěžit zisk z čeho ve výši čeho: všěch dobrých věcí hojně pozyuaty budeš BiblOl Dt 8,9 (hojnost mieti budeš ~Praž) perfrueris; všichni, což toho [kradeného] pozziwu, to všecko navrátiti mají Kruml 255; jich [šelem] člověk asa druhdy a někdy poziwa něčím, neb někdy asa koží, masem, srstí poziwe TkadlA 26a; bude [ve snu] u muže silného a málo poziue jeho BřezSnářM 99b; jehož [roucha]…viece molové než oni [bohatí] pożivagi HusPostH 11a; sladkéť mají [viklefice] výklady…, komuť jich dadí poziti, muož dobře vesel býti Pís Třeboň, SA A 7,155b (přen.); toho všeho [platu] na však rok jest dobře lép než za 10 kop grošóv požila ArchČ 37,569 (1440); toho sbožie…požívají [Táboři] šedesáti kopami ListářRožmb 2,170 (1442); jestliže několiko z vás té války požívají, ale jest také mnoho vašich, ještoť toho škodu mají t. 215 (1443); koho kto muož poziti, s katem by se spřieznil RokLukA 302b; což mu mám darmo pójčiti a nic nepożiti? RokPostA 102a nevydělat (na tom); služební, jenž…kupčie a města požívají ArchČ 8,50 (1471); toho potoku mají požívati, buďto rybníky, nebo jinými věcmi k opravě a požitku tomuto městu t. 9,341 (1476); jestliže by…luk…k svému požitku obrátiti chtěli…anebo dědin na peníze požiti mohli t. 16,236 (1481)

4. čeho/koho [statku, úrody, poddaných] (jak) hospodářsky využít; jak užitečně naložit s kým/čím; [úrodu ap.] zužitkovat, ipf. [statku] užívat čeho, hospodařit na čem: nemá jich [statků darovaných duchovní osobě] držěti ani jich poziwati nic dále, jedno za dvě létě ŘádZemA 56a; toho [„zboží“ Jindřich] požíval proti její vóli Půh 2,5 (1406); toho [dvora] jsem nepožíval do dnešního dne t. 1,240 (1407); všeho sbožie duchovně spolu ač rozličně poziwagi [duchovní bratři a sestry] HusJádroV 226b; Uhřinovský byl v držení těch lidí a jich požíval Půh 3,339 (1447); Komořanští mají ryby [z vylitého jezera] loviti a honiti a požiti, kterakž nejlépe budou moci ArchČ 29,13 (1459); jáť sem ořechy trhal a požíval, jakož mi páni pustili NaučBrn 113 (1462); pán těch vsí muož dobře požiti, lépe než by jich měl miesto úroka nechati t. 8,18 (1470); pakli chce Jetřich těch gruntuov sám požívati, tehdy aby knězi faráři [tj. dřívějšímu uživateli] ten plat vydával t. 10,514 (1498) — v admin. formuli: zbožie jmenované má Oldřich…držeti a mieti i jeho požívati věčně ArchČ 6,27 (1413), pod. t. 16,167 (1467); aby…tu vinnici drželi, poživali, prodali, zastavili, vládli t. 15,536 (1448); ktož ten luh držeti bude aneb vládnúti aneb požívati bude ListářPlz 2,11 (1453)

5. čeho/koho [hodnotného] (k čemu ap. n. jak) (po)užít, využít čeho/koho, uplatnit co/koho jako prostředek uskutečnění něčeho žádoucího: budeš [moudrý] pozywaty velikých věcí bez žaloby BiblDrážď Sir 8,10; aby těch daróv člověk pozywal k věčnému životu AlbRájA 23b ad…fruendum; nemožiechu [bojovníci] i té tvrze poziti TrojA 176a; aby židé…v Babyloní svých biskupóv svobodně poziwali AlexPovB 243a potiri; abychom…smyslóv tak k jeho [Kristově] vóli pozywali HusSvátA 460a; Otče, kterak umieš pożiti zlých dobře JakZjev 339a; usurpare bezprávně pozywati SlovOstřS 152; kohož bychme mohli ku pomoci své požiti ArchČ 1,361 (1441); lidé velmi zle svatostí [tj. svěcení svátků] pożiwagi RokJanB 118b; týchž písem…pozywame k chvále boží KorMan 16b; manny i vody pozywali ku pití a k jedení všickni na púšti KorTrak blb; poziwati tě [bohatství chudoba] můž k každé potřebě jako muž ženy BechNeub 185b; jich [cest] k jinému se nepožívá, než když se lesové mýtí Půh 5,33 (1477) ║ Abrama pozywali sú dobřě pro ni [Sáru] ComestC 23a usi sunt k němu se chovali (sr. naložiti 5); čeledínové…žádají, aby jich příbuzní ve cti byli a v povýšení aby jich pożíwali RokJanB 81a tj. aby byli hodnoceni jako lepší lidé; jestliže by proti vám táhli, poživete jich dobře z děl VlčNauč 47 s úspěchem proti nim použijete děl zle požívati čeho, ojed. koho (na co, k čemu ap.) zneužívat: synové Kainovi zle pozywachu žen bratróv svých přielišným smilstvím ComestC 15a abutebantur; on toho dobrodienie…bude zle pozywaty na zatracenie svéj duši AlbRájA 71b esse usurum; brani přirozené zle poziwaſs Čtver 84b; kterýžto moci sobě pójčené zle pożywa BelA 168a; on jeho [času člověk] zle pozywal ku pýše JakBetl 44a (Job 24,23: jest…nepožíval BiblOl), pod. RokJanB 75b; aby hór našich ižádný zle nepoziwal PrávHorM 9b; dobrého zle pożywagij RozmlSmrt 626. – Sr. obrátiti III/2

6. koho [muže, ženy] („zle“) využít k pohlavnímu ukojení, zvl. k souloži: aby každá z nich [dívek] podlé své libosti…mužóv pozywaty mohly PulkB 14 amplexibus…uti; pożywayteż jich [mých dcer], jakž sě vám líbí BiblOl Gn 19,8 abutimini; abyšte v ten čas [nemoci] svých žen nepozywaly ani ony vás JakBetl 75a; cizoložstva jsú skutkové mikulášovské roty, kteříž zle poziwati chtí dívek i manželek JakZjev 38a; ať ho [muže] zle pożiwame BiblPad Jdc 19,22 (ať jeho poziwem BřezSvět 37b, ať budem s ním trýzniti BiblOl)

III. s neosobním předmětem abstraktním

1. ipf. čeho [zdroje] nabírat životní sílu, zvl. být živ z čeho; meton. předm. mít živobytí ze služby při čem: v mém domu mój syn milý jest přěbýval i almužny mé pozyual LegAl 7; jenžto naděje poziwa, umrlý lid v nie ožívá BawEzop 1391; úsilé rukú tvú, jenž pozzyuati budeš BiblOl Ps 127,2 (jiesti budú ŽaltWittb) manducabis; pożivagice desátkóv, jsú [kněží] almužníci HusPostH 38b; jsú [kněží] almužníci v tom, že za duši poziwagij [tj. almužny] ŽídSpráv 111 meton. předm.: ktož oltáři slúžie, oltářě pozziwagij BiblOl 1 C 9,13 (užívají ~Lit) participant; sestra nedělí žádného řádu chyšného s knězem, kteřýž kostela pozywa Žilin 112b prünend hot ║ u velikých městech a bohatých lépe jest kupčiti a pożiwati a bydliti nežli v městech malých a chudých AlbnCtnostA 125b (elipsa předm.) mít živnost

2. čeho [příjmu] dostat; ipf. brát, mít: toho [příspěvků na válku] nemóž stačiti, neb v České zemi nic nepožívá [král] ArchČ 6,403 (1422 ?) nemá žádný příjem; což jich [desátků] požíval v svém držení od počátku až do této chvíle t. 9,377 (1446); Venceslaus těch desieti kop grošuov platu holého na Kunraticiech má požiti t. 3,339 (1461); se všemi duochody…, kteréž kolvěk…od předkuov jeho…jsú požiwani Žilin 83a (1469); požitkuov svých požívati Půh 5,387 (1481); kteráž [mýta] bez překážky Jevičských vždycky jsú požívána t. 204 (1490) vybírána; kteréhož [platu] jest sám p. Václav požíval z tej lázni t. 6,317 (1493), pod. ArchČ 10,532 (1500)

3. čeho [práva, neviny, úcty ap.] dosáhnout uplatnění čeho ve svůj prospěch; [spravedlnosti, úcty] dojít čeho, ipf. požívat čeho: člověk jeden sešlý, nemoha pravdy poziti v súdě, prosil césaře, aby… GuallCtnostK 180; budeš li mieti spravedlnost, ihned jie pożyweſs BelA 171a; což paní Elška ukáže dskami, toho [práva] poživ Půh 1,205 (1407); pakli by byl v pravdě shledán [Hus]…, aby také své pravdy od boha pošlé požil ArchČ 3,183 (1415); pro ty mnohé knihy nic viery nepozywagy [shromažďovatelé], jedno proto, že nemohú zčísti…těch knih ChelčBoj 422b; jestli že to [právo] vévoda burgundský okáže, proč by toho nepozyl CestJar 17; aby též tej poctivosti roduov starých pozywali [členové určitých rodů] TovačA 33a; jestliže jest [zajatý] nevinen, že má své neviny požiti ArchČ 21,195 (1469 ?); aby se žádný…nevymlúval a tu, což kto okáže a provede, ten toho požive t. 7,504 (1476), pod. t. 5,505 (1499). – Sr. obdržěti 7

4. čeho [žádoucího ap.] uplatnit co: (A) [zdatnosti, moci ap.] využít (účinně), (po)užít čeho; ipf. [rozumu] vládnout čím, být při čem; (B) [rady, ustanovení ap.] (za)chovat se podle čeho; ipf. řídit se čím, dbát čeho: A: když který póvod pohoní…nestana na rociech…ani na té potřěbě byl jest, jenž by mu dali pozyti, tady jest z desk pohnaný vypuštěn RožmbB 28b (užiti ~A); poziwaie svého řemesla, vyteše z ňeho [dobrého dřeva] neužitečné orudie BiblDrážď Sap 13,11; smysla poziw síly miesto BawEzop 780; nechtěl sem [král] moci velikosti ovšem pozzyuati BiblOl Est 13,2 (zle pożiwati ~Pad) abuti; aby…nemohli pozzyti tvé pomoci t. Sap 16,11 (pożiwati ~Lit) uti; poziwaty opatrnosti Čtver 2b; hospodin chtě viece milosti pozzywaty nežli spravedlnosti Astar 141a; strach mě [tj. přísahajícího],…by póhonu neztratil a přísahy pozyti nemohl DubA 8a; kteřížto mohutnosti pożíwagi nad nimi, úředníci slovú HusSvátA 493a (L 22,25 potestatem habent: moc jmají BiblDrážď); svatý Jan, známosti požiw, svatého Petra v duom uvedl HusSvátTN 157b; ktož rozumu nemá a jeho nepoziwa RozmlVácl 441; ať pozywa [nemocný] pařenie i lázni LékRhaz 146; oni knihy majíc, neumějí jich poziwati ŽídSpráv 265; aby každá vlast svých zvyklostí a práv požiti mohla, jakož z starodávna zvykla požívati ArchČ 5,383 (1478), pod. BiblOl Ru 4,6 admin. v závěti: zdravého požívajíc rozomu,…vyznávám tiemto listem ArchČ 37,1850 (1434); požívaje dobrého rozumu i paměti t. 26,165 (1437); rozumu zdravého požívaje…, toto mé poručenstvie…zpósobuji t. 4,97 (1483) ║ s tiem dlúho bydliti, jenž zlého tovařistvie pozywa JeronM 20b kdo pěstuje zlé spolky; vrásk přibývá, žíly lkají, skokóv se lží pozywagy PísLobk 427 skoky jen předstírám; jenž [člověk] poziwa duostojenstvie AlexPovB 259a má důstojné postavení; neslušie tu ani řezánie, ani připalevánie pozywati LékRhaz 187 (med.) tj. aplikovat (pod. LékSalM 521) — B: té nešlechetné rady od svých pánóv pozyw [král] PulkB 178 usus; evangelisantur, to jest čtenie…pożivagí [chudí] HusPostH 10a (Mt 11,5: přijímají BiblOl, božím slovem prospievají ~Lit, sě čtením zpravují ~Pad); což kto koli ustanoví práva na jiného, aby dlužen byl sám toho pożiwati PrávHorM 22b; mají se odvolati do města Rokycan a tu jich nálezu požívati ListářPlz 1,430 (1449); což nám vydáno…skrze proroky svaté,…toho poziwame RokJanB 22b; horší král…všecko královstvie řídí vedlé své vuole a práv žádných nechce poziwati ani rad spravedlivých ŽídSpráv 261 své vóle p. požiti, požívati (s kým v čem) svévolně se (za)chovat (vůči komu): pakli by kto, svévolně z poslušenstvie těch hajtmanuov vytrhna se, chtěl své vuole požívati HájZříz 39; v tom své vuole nemieníme [účastníci sněmu] požívati ArchČ 3,258 (1426); kněz Zigmund chtěl u nás své vuole požiti a my toliko žádali, aby on byl vedle obyčeje…jiných kaplanuov t. 14,46 (1449); pakliť…budú chtieti [páni] své vuole požívati se mnú ListářRožmb 4,21 (1449); kto by chtěl své vuole požívati, lúpiti a jímati LetKřižA 165 ed.

5. čeho [slova, výroku] (k čemu) (po)užít, zvl. vyslovit co: ipf. mít v užívání: kto pozywa mnohých slóv, uráží svú duši BiblDrážď Sir 20,8 utitur; ješto [pokřtění] jména křěsťanského pozywagy JeronM 6b funguntur; jestli že by někdy přinucen byl poziti lži, pozyway ne k oklamání SenCtnost 305b; cérkev svatá prvé rozličných přeloženie biblie pozywala jest KorMan 177b; zvláštních slóv nepożiwáme při potvrzování kněžství a biřmování AktaBratr 1,224b v uvozovací konstrukci: pro kterúžto věc dřéveřečeného poziwal jest [Malachiáš] příkladu, řka… ProlBiblL 162b (1 k Mal) usus est; bratří pozývaje k prošení almužny, těchto slóv pozziwaſſeFrant 46a; toho slova často poziwa svatý Jan řiekaje: Najmilejší… ChelčKap 216b

6. ipf. čeho [povolání, poslání, zvl. kněžské] (kde) vykonávat, zastávat co: když Zachař poziwaſſe popovstvie v řádu své třiedy přěd bohem BiblDrážď L 1,8 (kněžstvie užíváše EvOl, bieše popem ~Víd, kněžstvie úřad vedieše, alii pozywaſſe VýklKruml); pojmeš s sobú Árona, bratra svého, s syny jeho…, aby popovstvie pożywali mně BiblOl Ex 28,1 (ať by mi za kněží byli ~Praž) sacerdotio fungantur mihi; kteří [kněží] služby pożiwagi BiblPad 1 Mach 10,42 (v. obcházěti sě 4); pro quo legacione (-nem rkp) fungor z něhožto apoštolstvie úřadu požywam…vel z něhožto, scilicet Čtenie, poselstvie ději VýklKruml 303b (E 6,20: poselstvie požiwam BiblPraž), pod. BiblOl 2 C 5,20; aby kněžstvie nepożivali [biskupové], dokud by sě od toho Gezi malomocenstvie…nezčistili HusPostH 158a; kteříž vcházejí nebo požívají toho stavu [kněžského] s úřadem jeho ChelčCírk 100 ed.; v němž [zákonu božím] jesti Mojžieš úřadu neb služebnosti pożiwal k lidu ChelčZákO 147b; tohoto úřadu [jáhenského] pozywal pán Kristus, kdyžto po večeři svátost těla a krve své učedlníkóm podával KorTrak d3a. – Sr. nositi I/9, plniti 6

7. čeho [děje, stavu] zakusit, zvl. zažít co; [nežádoucího] podstoupit, snést co: jehož [nebezpečí usmrcení] hi sám čstný kmet [tj. Darius] poſi AlxBM 176; ani jsem srdci bránil, by všeho rozkochánie nepozywalo i své libosti BiblDrážď Eccl 2,10 (sobě nepovolilo ve všeliké rozkoši ~Praž) frueretur, pod. ŠtítSvátA 188a; Jakub pozyw svatby žádané ComestC 37a potitus; bože, daj nám své milosti poziti TristB 136a gnêdig wesin; než bychom…roboty našie i škód pozzyuali BiblOl Jdt 3,2 (škody trpěli ~Pad) patiamur; královstvie perské a macedonské jednoty spolu poziwayte AlexPovB 260a; nenie podobno, by tento rytieř téhož [ohřátí] nepozil jako my TkadlA 42b; pożil jest [Holofernes] toho, že jemu Judit, ta žena, hlavu sřězala HusPostH 112a; manželstvie zkusiv, k službě duchovní sě obrátil, ten jest nepřišel zdaleka, neb jest pożival manželstvie pójčeného t. 134b; až…poctivé smrti pożiwu BiblPad 2 Mach 6,28 (budu li…smrt trpěti ~Ol, podstúpím ~Praž) perfungar; jediné nocleha na mále pod střechú požiwa [poutník] ChelčPost 109b (v. namále 2); vzdy trudu mají požiti [pronásledovatelé], aby potom pilněji honili [zloděje] ArchČ 7,255 (1465) ║, daj bóh, by těchto slóv pozyl, kdaž umře, by opět ožil LegKatMenB 442 zakusil splnění těchto slov (pod. TkadlA 40b); toliko rukú zabiti, tělesně cizoložiti, toho jsú chtěli [zákonníci] požiti za spravedlnost podlé zákona ChelčPost 193a tj. přijmout jako spravedlnost; člověk zdravého zraku poziwa jasné světlosti slunce KorMan 46b vnímá. Sr. okusiti 3

8. čeho [svého chování] jak(ým) [zle, dobře] (ot koho) zakusit (na sobě) co jako jaké; „p. zlým“ čeho doplatit na co: řédko kto také [silné] milosti dobrým pożiwa DalL 39,16 (užívá ~V, zbývá ~C); bóh daj, by toho [rizika] čsně pozyl LegKatMenB 102; anať [láska] dá dobrým pozyty vždy v radosti Pís UK XX B 9,156b; aby jí [panně] poctivě slúžil [králevic], aby toho zlým nepozil TandBaw 106 (neužil ~P); by všechny hrdosti nebo pýchy k tomu dal své duši zlým pozyti RadaOtcM 621; nepoziweſs toho [hry se lvem] dobrým TkadlA 7b; přimluvil se zaň [provinilého měšťana přítel] jako dobrý…, nechtě, by on toho horším požil ArchČ 4,343 (1402), pod. DluhRožmb 121 (1465); bojím se, že…potom toho [přímluvy] zlým budete poziwati MladJerF 126b malo…perfruatur; když nás poslúchati budeš a nás držeti,…poživeš toho od nás všiem dobrým ListářRožmb 1,16 (1420); aniž jí [víry] mohú požiti čím dobrým, tak bydléce ChelčSíť 159a

Jde o sloveso s mnoha významy méně vyhraněnými než dnes, a tedy navzájem méně diferencovanými (sr. např. II/5 a III/4)

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


požívati v. požiti

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


ˣpožívati, -aju, -á ipf.; k požiti/požívati i žváti, žuju

co [potravu] zpracovávat žvýkáním (a umožňovat tak trávení): on jemu [vepři vůl] odpovědě: Přežívám…Zdali nenie dosti jednú žíti neboli poziwati? Čtver 26a masticasse. – Sr. požitie², požitý³

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


požívati, -aju, -áš ned. (čeho) živit se čím, krmit se čím; požívati prsí živit se mateřským mlékem; požívati čeho zlým mít z něčeho zlo; (čeho) užívat, čeho, těšit se z čeho, čemu; zastávat, vykonávat (zvl. kněžský úřad); používat, užívat, využívat: požívati opatrnosti být opatrný; zle požívati čeho zneužívat; (koho) pohlavně obcovat s kým; (koho, čeho jak) zacházet, nakládat s kým, čím
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


požívati nedok. = užívati (těla Kristova) = přijímati (tělo Kristovo); — zažívati; — požívati skokóv skákati (se lží = klamně, jen na oko)
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 12 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).