ovdoviti | StčS |

ovdoviti, -v́u, -ví pf.; k vdova

1. koho [ženu] učinit vdovou, připravit o manžela: když takého syna vidí sě zbavena [matka církev], jsúci owdowena, bez mužě, ostavena bez bojovníka JeronM 34b viduatam viro; Tristram a jemu v službě poddaní owdowichu tu [v boji] nejednu paní TristB 140b

2. co [město] ot koho zbavit někoho: město vaše od lidí owdoweno jest AlexPovA 49b (var. a lat. v. obvdověti) vylidněno; ║ aniž Troja jest úplně od Hektora a Deifeba owdowila TrojN 66 (var. a lat. v. ovdověti 2) byla opuštěna

3. [o ženě] (po kom) ovdovět (úmrtím někoho): kterážto [žena] ovdovila jest mezi námi po svém hospodáři NaučBrn 12; vdána jsúc [Rožmberkovna], ovdovila a do domu našeho se navrátiec…, po druhé…vdána byla CJM 4/2,324 (1494); ║ aestuavit…owdowila MamKapR 31b (Jdt 13,29: var. v. omdléti 1) byla zachvácena žalem jako ovdovělá. Srov. ovdověti 1

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2020, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2020, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2020, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 13 lety, 11 měsíci a 8 dny; verze dat: 1.1.15
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).