obvdověti, -ěju, -ie pf.; k vdova
[o ženě] ovdovět, stát se vdovou: pakli žena to [stavbu kostela ve snu] uzří, má li muže, obwdowie BřezSnářS 80 (ovdovie ~M); ║ i protož lodie vaše spáleny sú a město vaše od lidu obdowielo (m. obwdowielo) jest AlexPovB 251a (ovdovělo ~D, ovdoveno jest ~A, pod. ~C) populo depauperata (fig.) vylidnilo se, zpustlo. – Srov. ovdověti
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
obvdověti, -ěju, -ieš dok. ovdovět; (od koho) být zbaven, pozbýt někoho: město vaše od lidu obvdovělo vylidnilo se, spustlo
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.