otvořovati, -uju, -uje ipf. (pf. otvořiti)
1. co [uzavřeného] otvírat, činit otevřeným; [ruku] rozvírat: když jim [živým tvorům Bůh] dáš, zbierati budú, otworzigicze tobě ruku tvú BiblLitTřebT Ps 103,28 (var. v. otevřieti 2) aperiente te; cibule…otworzuge (-o- nadeps.) próduchy všech žil v zadku LékVodň 262b; ktož oči často semhuřuje a otworzuge Hvězd 64b; ║ já…jako němý neotworzuge úst svých ŽaltKlem 37,14 (var. v. otvořiti 3) non aperiens nemoha promluvit
2. co [neznámého] odkrývat, odhalovat, zpřístupňovat: ješto [sladkost života] sama nad sě duši tiehne, nebeské radosti jiej otworzyge a zjevuje AlbRájA 86b aperit. – Srov. otvářěti 2
Srov. otvářeti, otvierati